Volby Wilderse posílí. V každém případě

Hlasitá a dramatická roztržka s Tureckem, jehož ministři chtěli stůj co stůj získat si hlasy turecké diaspory před domácím referendem, mu nepochybně neuškodí. „Všem Turkům u nás, kteří souhlasí s (tureckým prezidentem Recepem Tayyipem) Erdoganem: běžte do Turecka a nikdy se nevracejte!“ vzkázal na Twitteru.

Tvrdší postoj vůči Ankaře by mohl posílit i premiéra Marka Rutteho (50) a jeho pravicově liberální Lidovou stranu pro svobodu a demokracii (VVD). Průzkumy veřejného mínění, byť je veřejnost bere po brexitu a Trumpově triumfu s rezervou, věští těsný souboj s wildersovci.

Mrazivě chladné únorové ráno, náměstí v úhledném Spijkenisse, předměstí Rotterdamu. Štíhlý muž s nápadnými vlnami plavých vlasů prochází neohlášeně kolem tržiště a díky 195 centimetrům převyšuje osobní strážce, kameramany i příznivce. Drobná seniorka se prodere davem, potřese si rukama s Wildersem a prosí ho o selfie. Lídr si kleká, aby srovnal výškový rozdíl. Důchodkyně Iog van Haperenová (66) není Wildersovou zastánkyní příliš dlouho. Dříve, když ještě pracovala na poště, spolu s většinou kolegů pravidelně volila sociální demokracii. Dnes ji označuje za lháře.

„Každý měsíc musím platit 151 eur (4077 korun) na zdravotní pojištění. Muslimové dostávají všechno zadarmo,“ stěžuje si. „Politici podlézají přistěhovalcům, transsexuálům, narkomanům. Nás hodili přes palubu.“

Pak však přiznává, že se jim spolu s partnerem nežije zle – měsíčně dají dohromady 2100 eur (56 700 korun) čistého. Jejich země je na tom stejně. Vyváží víc než Británie, blahobyt rozděluje mezi 17 miliónů obyvatel rovnoměrněji než většina evropských států. Ekonomika ročně roste o dvě procenta, nezaměstnanost klesla na 5,5 procenta, rozpočtový přebytek umožňuje umazávat dluh. Dokonce i zločin vychází z módy – stát některá vězení prodal.

„Mnozí jeho stoupenci se cítí oběťmi rozdělení společnosti do tří vrstev,“ upozorňuje sociolog Koen Damhuis, autor knihy Cesty k Wildersovi. „Nahoře se drží elity, které pomáhají tam dole – migrantům a lidem v rozvojových zemích. Uprostřed uvízli běžní Nizozemci, kteří to musí platit. Mají za to, že je obě skupiny vysávají.“

Jinak řečeno, stejně jako jeho velký vzor Donald Trump (70), i politik, jemuž se kvůli jeho hřívě přezdívá Mr. Peroxid, sází na „rozhněvané bílé muže“. Razí heslo Nederland weer van ons (Nizozemsko nám musí znovu patřit). Chtěl by zakázat muslimům usadit se v zemi tulipánů, zavřel by mešity a prosadil nexit – odchod z Evropské unie. Navíc převzal i tradiční hity sociální demokracie (PvDA) – důchod od 65, více personálu do pečovatelských služeb nebo nižší nájmy i daně.

Rutte přitvrdil ještě dříve, než se pustil do křížku s Erdoganem. „Chovej se normálně, nebo odejdi!“ vzkázal běžencům. „Lidé musí nerušeně slavit Vánoce, Mikuláše a Velikonoce. Na tom nesmí vliv jiných kultur nic změnit,“ upozorňoval v reakci na skutečnost, že jeden řetězec supermarketů místo Velikonoc používá „nezávadnější“ termín hledání vajíček, aby nedráždil muslimy.

I ostatní nechtějí zůstat pozadu: křesťanští demokraté chtějí školákům předepsat povinnost naučit se hymnu nazpaměť, dokonce i PvDA hovoří o „pokrokovém vlastenectví“.

Rutte současně kudy chodí, tudy vylučuje koalici s DVV. V podstatě dává Nizozemcům na výběr: buď volte Wilderse do opozice, nebo mě znovu do čela vlády.

Wilders zůstane viditelný, dokud neodejde ze scény. Bez ohledu na to, zda zvítězí, nebo skončí jako dvojka, do Torentje, věžičky, jak Nizozemci říkají premiérově sídlu, se stejně nedostane. Může však opakovat do omrzení: uspěl jsem, ale nepustili mě mezi sebe.

Už teď se dá říci, že výrazně změnil charakter nizozemské politiky a některé jeho názory se staly mainstreamem.