„Někteří to dělají kvůli tomu, aby je nemohli deportovat zpět do vlasti, jiní lžou a mívají několik totožností, aby mohli pobírat sociální dávky.“

Tento měsíc například odsoudili podmínečně 25letého uchazeče o azyl, který se pod různými jmény zaregistroval v osmi německých městech a všude dostával dávky. Také Anis Amri, tuniský útočník z berlínského vánočního trhu, využíval několik totožností.

Denně prohlédnou až 2400 nosičů

„Pokud chcete přijít do Německa, musíme provést bezpečnostní prověrku. Proto vás budeme žádat, abyste nám ukázali své kontakty na Facebooku, které jsou v principu i tak veřejné, za posledních několik měsíců,“ vzkázal migrantům německý ministr vnitra Thomas de Maizière.

Vláda v Berlíně už loni po sérii teroristických útoků navrhla zvýšení bezpečnosti monitorováním a sledováním utečenců, zvýšením počtu policistů, podrobnějším sledováním sociálních sítí a snazšími deportacemi, pokud se potvrdí napojení na extremistické skupiny či sympatizování s nimi.

Pracoviště BAMF mají podle DW dostat hardwarové a softwarové vybavení, tak aby mohla denně „pročíst“ 2400 nosičů dat. Ministerstvo vnitra odhaduje, že kontrola mobilů by loni přicházela v úvahu u 50 až 60 procent žadatelů o azyl. Dosud úřady mohly prohlížet mobily jen se souhlasem majitele nebo na základě soudního rozhodnutí – a to jen v případě podezření ze spáchání trestného činu.

Na přistěhovalce v USA dolehnou přísnější opatření

„Migranti vydávají na připojení na internet i třetinu svých peněz, protože chtějí být ve spojení s rodinou a hledají i pro ni nejvýhodnější trasy do Evropy,“ upozornila DW.

V Německu nyní žije kolem 213 000 cizinců, kteří mají povinnost zemi opustit.

Kontroly mobilů nejsou novinkou – náhodně jich při chybějících dokladech využívají v Nizozemsku, Dánsku, Norsku či Švédsku. Zpráva o přitvrzení postupu vůči migrantům mezitím přišla i z USA. Federální úřady tam zřejmě už brzy získají pravomoc postupovat výrazně přísněji než za Obamovy vlády. Ministr vnitřní bezpečnosti John Kelly již podepsal memorandum, které uvolní podmínky pro rychlé deportace. Napříště by mělo být možné okamžitě deportovat i cizince, kteří v zemi žijí nelegálně až dva roky.

Ačkoli se zdá, že z deportací budou vyjmuti mladí přistěhovalci, kteří do USA přišli bez dokladů a bez doprovodu jako děti, postih zřejmě čeká jejich rodiče, pokud se rodina ve Spojených státech opět spojila. Americké úřady v takovém případě chtějí rodiče stíhat za pašeráctví či převaděčství. Memorandum ještě může pozměnit Bílý dům.

Kanada od nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa k moci hlásí rostoucí počet případů, kdy se uprchlíci dosud pobývající v USA snaží dostat do Kanady. Jen o víkendu v jihokanadském městě Emersen zaznamenaly úřady nejméně 22 případů nelegálního překročení hranice, uvedla včera televize CNN.

Od začátku roku Emerson ohlásil takřka stovku takových případů. Mnozí běženci, kteří přišli do Kanady z USA, tvrdí, že se k přechodu zasněžené hranice v mrazu rozhodli z obavy o svou budoucnost. Bojí se, že je Trumpova administrativa vyhostí zpět do vlasti. Mnozí z nich totiž pocházejí z vybraných muslimských zemí, jejichž obyvatelům se Trump pokusil vstup do USA zakázat.