Stížnosti běženců německý soudní systém enormně zatěžují. Jen ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko zaznamenali loni zhruba 47 300 soudních případů souvisejících s azylem. O rok dříve jich bylo 21 300.

„V nadcházejícím roce není konec v dohlednu,“ poznamenala Deutsche Welle. Předseda Sdružení německých správních soudců Robert Seegmüller řekl listu Rheinische Post, že letos opět očekává nejméně dvojnásobný, možná trojnásobný nárůst. „V některých zemích je situace dramatická,“ poznamenal Seegmüller, podle něhož soud nemá na takovou zátěž dost pracovníků.

Někteří uprchlíci žalují Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF), protože až rok čekají na to, kdy úřad začne vyřizovat jejich žádost, a běženci nemohou do rozhodnutí shánět práci nebo začít brát hodiny němčiny. Rostoucí počet Syřanů ale podává žalobu proto, že chtějí být sjednoceni se svými rodinami.

Místo azylu dostanou jen ochranu

Německá vláda loni v březnu zavedla nová omezení azylového práva. Mimo jiné rozhodla, že mnoho lidí z válečné Sýrie, kteří nemohou prokázat, že jsou postiženi z politických důvodů, dostane namísto azylu jen doplňkovou ochranu. Německo na jednu stranu neposílá Syřany nazpět, na druhou stranu německá ústava dovoluje udělit azyl pouze politicky perzekvovaným osobám.

Syřanům se dříve dostalo zvláštního zacházení a obvykle jim Němci udělili azyl. To se změnou zákona skončilo, takže se Syřanům většinou dostane doplňkové ochrany na rok a oni pak po roce musí žádat o prodloužení. Azyl se oproti tomu uděluje na tři roky. To, čemu se nyní uprchlíci často u soudu brání, je pak skutečnost, že si s doplňkovou ochranou nemohou do Německa přivést svoji rodinu. O to mohou žádat až po dvou letech, tedy teprve s druhou žádostí o prodloužení vlastní ochrany.