Vyšetřovatelé zaměření na problematiku terorismu se Amrimu věnovali nejméně třináct měsíců a na četných poradách řešili, jak moc je nebezpečný. Vyplývá to z informací bezpečnostních složek, které má SZ k dispozici.

KOMENTÁŘ DNE:
 Proč stát není jako firma - Nad problémem nápadu řízení státu jako firmy v podaní Andreje Babiše se zamýšlí Jiří Pehe. Čtěte zde >>
 Hurá máme právní stát! Bude líp! - Policejní žádost o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání kvituje Alexander Tomský. Čtěte zde >>

Loni v červenci se o Amrim jednalo během dvoudenního zasedání protiteroristického střediska GTAZ. Tehdy se zvažovala možnost jeho okamžité deportace, k níž ale Německo nakonec nepřistoupilo. Podle SZ tak byla promarněna patrně největší šance, jak Amriho plány včas překazit.

Pistole, kterou střílel Anis Amri v Berlíně

Pistole, kterou střílel Anis Amri v Berlíně

FOTO: Andrew Medichini, ČTK/AP

Loni 17. února přidaly úřady Amriho na seznam nebezpečných osob. Upozornění na něj dostaly od marocké tajné služby, která vyhodnotila obsah jeho mobilu. Tehdy se ukázalo, že se Tunisan spojil se členy Islámského státu a nabízel se zřejmě jako sebevražedný atentátník. Na islamistickém webu také hledal návod na výrobu bomb.

Anis Amri na záběrech bezpečnostní kamery na nádraží v Bruselu

Anis Amri na záběrech bezpečnostní kamery na nádraží v Bruselu

FOTO: Handout, Reuters

Prokuratura v Duisburgu začala Amriho loni v dubnu vyšetřovat pro podvod. Tunisan totiž předloni v listopadu zažádal pod dvěma různými jmény o podporu pro žadatele o azyl ve městě Emmerich i Oberhausen. Loni v listopadu ale úřad vyšetřování zastavil, protože nevěděl, kde se Amri nachází.

Amri měl na svědomí i vážnější trestnou činnost. Podle německých médií v Berlíně prodával drogy. V italském Palermu byl čtyři roky zavřený kvůli podpálení školy. Podle tuniských médií byl v nepřítomnosti ve vlasti odsouzen k pětiletému trestu odnětí svobody za loupež.

Tělo Anise Amriho po přestřelce s italskou policií

Tělo Anise Amriho po přestřelce s italskou policií

FOTO: Uncredited, ČTK/AP

V roce 2012 přišel AmriTuniska do Itálie a v červenci 2015 přicestoval do Německa, kde požádal o azyl. Německé úřady žádost loni v červnu zamítly. V červenci byl Amri umístěn do vyhošťovací vazby v Ravensburgu. Vzhledem k chybějícím dokladům se ho ale nepodařilo vyhostit zpět do vlasti a německé úřady mu do vyřešení situace umožnily v Německu zůstat.

Po útoku 19. prosince v Berlíně, při němž Amri najel kamiónem na vánoční trh a zabil 12 lidí včetně jedné Češky, po něm Němci vyhlásili celoevropské pátrání a atentátníka nakonec 23. prosince při přestřelce u Milána zabili italští policisté.