Ruská poslankyně Natalja Poklonská, která působila dříve jako prokurátorka na anektovaném Krymu, vyzvala šéfa ruské generální prokuratury Jurije Čajku, aby film prověřil. Tvrdí, že se na ni obrátily stovky znepokojených občanských aktivistů, které prý popudila „erotická“ upoutávka na snímek, jenž „uráží jejich náboženské cítění“.

Přiznala, že ona sama snímek neviděla – ani ho prý vidět nechce. „Nebudu se tím špinit,“ sdělila novinářům. Ale podnět úřadům dala. Reakce? Zmínění „mravokárci“ podle kritiků zkoušejí zneužívat cenzuru jako za sovětských časů.

Další kámen úrazu: báťušku hraje Němec

Aktivisté rozrušení údajným obrazoborectvím snímku upozorňují, že car Mikuláš II., jenž byl v roce 1918 zavražděn s celou svou rodinou bolševiky, byl v roce 2000 kanonizován a prohlášen za mučedníka. Rozpitvávání jeho „předmanželských vztahů“ je tak podle nich nechutným rouháním.

Matilda Kšesinská

Matilda Kšesinská

FOTO: Profimedia.cz

Mají navíc za to, že takovou tvorbou umělci podněcují „protiruské a protináboženské provokace“. Pohoršuje je ale také to, že role ruského cara byla svěřena Němci Larsu Eidingerovi, který v minulosti hrál ve filmu, jenž má podle nich „pornografický obsah“.

„Je to výsměch už proto, že víme, kolik neštěstí nám způsobil fašismus a jak byly poničeny naše kulturní památky... Když nyní cara hraje herec známý z erotických filmů z Německa, je to až příliš silná facka,“ citovala státní televize Rossija aktivistu Nikolaje Mišustina.

Toho prý vyděsily postelové scény za účasti následníka trůnu a sólistky Mariinského divadla z Petrohradu. „Car pouze plnil manželské povinnosti v zájmu pokračování rodu,“ nechal se slyšet Mišustin. Spekulace o vztahu cara s baletkou jsou podle něj nepravdivé a zpochybnil i paměti Kšesinské. „Copak nějaká baletka může být spisovatelka?“ podivil se.

„Neviděl jsem, ale odsuzuji!“

Režisér tvrdí, že jeho nedokončené dílo prokuratura již prověřovala a neshledala na něm nic protizákonného. Pro nové prověrky nevidí důvod. „Jak mohou něco posuzovat, když film ještě není dokončen? Takové hlouposti nebudu ani komentovat. Je to marasmus,“ reagoval pro Radio Baltiki.

Premiéra snímku, jehož docela opulentní rozpočet je asi 25 miliónů dolarů, je plánována na březen příštího roku. Na internetu se zatím objevila jen krátká upoutávka.

Kritici mají za to, že se v jistém smyslu opakuje situace z roku 1958, kdy byl spisovatel Boris Pasternak vyznamenán Nobelovou cenou za Doktora Živaga, a pod politickým tlakem se jí musel vzdát. „Bičování spisovatele spustila kampaň pod heslem ,Nečetl jsem, ale odsuzuji!‘, upozornil portál newsru.com.

Umělci poukazují na omezování tvůrčí svobody

Olej do ohně celé vzrušené debaty přilil nedávno také populární herec Konstantin Rajkin, jenž ruské úřady obvinil z cenzury. Syn slavného satirika Arkadije Rajkina si na sjezdu divadelníků postěžoval, že boj o „takzvanou mravnost“ už omezuje tvůrčí svobodu.

„Skupinky zdánlivě uražených lidí ruší představení, zavírají výstavy a chovají se arogantně,“ upozornil s tím, že úřady podobné projevy tolerují. Úplnou bouři pak vyvolal slovy, že někteří státní úředníci jednají „jako za stalinských časů“.

Kreml reagoval ujištěním, že „cenzura je nepřípustná“. Jenže - umělci placení státem musejí respektovat státní objednávky. A tedy zájmy.