Článek
Kryt dlouhý 275 metrů a vysoký 108 metrů byl sestaven zhruba 300 metrů od reaktoru a nad něj bude přesunut po kolejích a s pomocí hydraulických zvedáků. Jakmile bude usazen, utěsní ho speciálními membránami. A pak se začne s pomocí jeřábu, který byl na nový kryt nainstalován, rozebírat 30 let starý sarkofág pod ním.
Nový sarkofág by měl být uveden do provozu v listopadu roku 2017.
Nový kryt stál v přepočtu více než 40 miliard korun a má mít životnost sto let. Největší konstrukci svého druhu na světě vyrobilo konsorcium francouzským firem a její stavbu sponzorovala především Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Práce zabraly čtyři roky.
Detailní fotografie havarovaného čtvrtého bloku. Zhruba uprostřed snímku můžete spatřit osobu v modrém pracovním úboru s rouškou přes obličej. Někteří zaměstnanci tu tedy pracují i v bezprostřední blízkosti místa havárie.
Ukrajinský ministr životního prostředí Ostap Semerak věří, že usazení nového krytu bude „začátek konce 30letého boje s následky jaderné havárie“. Jakmile totiž bude rozebrán starý sarkofág, pustí se technici do bezpečného rozebírání reaktoru a likvidace radioaktivního odpadu.
Okolí je neobyvatelné
Katastrofu v černobylské elektrárně zřejmě způsobila chyba personálu, ale spekuluje se také o vadách v její stavbě. Radioaktivní spad po výbuchu tehdy zasáhl i další státy Sovětského svazu včetně Ruska, ale také severní Evropu.
Pohled na nový sarkofág z tzv. mostu smrti. Z tohoto místa sledovalo několik občanů Pripjati jadernou havárii v přímém přenosu. Radioaktivní mrak se však přehnal přímo přes ně.
Výzkumníci se přou o to, kolik obětí si nehoda vyžádala. OSN před 11 lety podpořila zprávu, podle níž jich byl necelých 50. Organizace Greenpeace oproti tomu poukazuje na to, že jich může být až 93 000, upozornila BBC.
Památník obětem černobylské jaderné katastrofy stojí přímo před čtvrtým blokem elektrárny, kde k nehodě došlo.
Kolem místa tragédie vznikla třicetikilometrová neobyvatelná zóna. Jak uvedla ČTK, radioaktivní stroncium 90 přestane být v zóně aktivní v roce 2214, cesium 127 v roce 2314. Izotop plutonia 239, který je podle odborníků hlavním zdrojem černobylského zamoření, přestane působit za 24 000 let. Výroba elektřiny v nepoškozených blocích elektrárny skončila až v roce 2000.
K výročí černobylské katastrofy jsme dále vydali:
