„Jména lidí, kteří byli vyhozeni, jsou zveřejňována, takže nemají šanci najít si jinou práci nebo získat jiný případ. Jsou ohroženi hladem. To jsou metody, a musíme to říci nepokrytě, jaké byly používány při nacistické diktatuře,“ prohlásil Asselborn v pondělním rozhovoru pro rádio Deutschlandfunk a dodal, že by měla Evropská unie využít svého ekonomického vlivu a na Ankaru zatlačit.

KOMENTÁŘ DNE:
Selhání konzervativců – Konzervativci v Evropě i USA
v současnosti houfně přebíhají k nacionalistickému populismu, všímá si v komentáři Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„Padesát procent vývozu Turecka směřuje do Evropské unie. Šedesát procent investic do Turecka přichází z Evropské unie. To je dokonalý nátlakový prostředek,” uvedl lucemburský šéfdiplomat, podle nějž přijde brzy okamžik, kdy bude třeba tento prostředek v zájmu lidských práv použít.

Rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz se ke kritice přidal a znovu zopakoval, že v Evropské unii není pro současné Turecko místo. „Pro zemi, která se pokouší zavřít novináře a vůdce opozice, není v Evropské unii místo,” uvedl Kurz v rozhovoru poskytnutém rádiu Ö1. „Pohár trpělivosti přetekl,” dodal. Chce, aby Brusel s Ankarou přerušil přístupová jednání.

Politika Turecka v migrační krizi je podle Kurze naprosto nevypočitatelná. „Pokud se spolehneme na toto Turecko, jsme ztraceni,” řekl. Evropská unie se nesmí Ankarou, která v posledních měsících opakovaně hrozila vypovězením dohody s EU o vracení migrantů, nechat vydírat. Ochranu vnějších hranic by měla vzít osmadvacítka do vlastních rukou, řekl rakouský lidovecký politik.

Rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz

Rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz

FOTO: Profimedia.cz

Turecké úřady v minulých dnech zadržely nejméně devět poslanců prokurdské Lidové demokratické strany (HDP). Již dříve zatýkaly kurdské aktivisty a zavíraly jejich objekty. Minulý týden policie pozatýkala také více než desítku novinářů a členů vedení opozičního listu Cumhuriyet.

100 tisíc lidí přišlo o práci

Po červencovém zmařeném puči turecké úřady poslaly do vazby přes 32 tisíc lidí a 100 tisíc jich připravily o práci. Rozsáhlé čistky, jež postihly skutečné i domnělé podporovatele hnutí tureckého duchovního Fethullaha Gülena, se dotkly vojáků, soudců, státních zástupců, policistů i například učitelů. Právě Gülena považuje Ankara za osnovatele pokusu o převrat. Duchovní to odmítá.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dal v neděli najevo, že ho kritika jeho země ze zahraničí nezajímá. „Je mi úplně jedno, jestli mě nazývají diktátorem nebo jinak,” řekl. „Jde mi to jedním uchem tam a druhým ven. Důležité je, co říká můj lid,” nechal se slyšet.