Tento zlom odděluje eurasijskou a anatolskou zemskou desku. „Pozorovali jsme na něm pohyb o rychlosti 20 milimetrů za rok,“ upozornil geofyzik.  To podle něj i s tím, že poslední prasklina na této zlomové linii pod Marmarským mořem vznikla po dvou velkých zemětřeseních v Istanbulu v roce 1766, znamená, že další otřes v  oblasti se blíží a energie uvězněná ve stlačených horninách se dříve či později uvolní. „Je to jen otázka času,“ shrnul.

Podle Le Pichonových předpokladů to nebude trvat déle než třicet let a růst podzemního pnutí podle jím naměřených hodnot by mohl způsobit katastrofální zemětřesení až o síle 7,6 stupně. O hrozbě se ví už řadu let

Le Pichon dodal, že jeho varování vychází  i z údajů, které nashromáždila francouzská výzkumná loď Le Suroit, jež monitoruje zlom po ničivém zemětřesení v Gölcüku a Izmitu v roce 1999.  Tehdy při dvou silných zemětřeseních, která zdevastovala hustě obydlenou oblast na severozápadě Turecka včetně některých istanbulských předměstí, zahynulo na dvacet tisíc lidí.

Byzantion, Konstantinopol a Cařihrad
Istanbul se rozkládá na dvou kontinentech – Evropě a Asii.
Do historie se zapsal jako Byzantion, Konstantinopol nebo Cařihrad.
Zaujímá celkem plochu 5461 kilometrů čtverečních.
Podle tureckých úřadů má 14,7 miliónu obyvatel (včetně předměstí).
Některé odhady ovšem hovoří až o 16 miliónech.

O další hrozící katastrofě informovali vědci už dřív. Turecká vláda na základě výzkumu před pěti lety začala plánovat vybudování dvou nových měst poblíž Istanbulu, odkud do nich chtěla odstěhovat až 1,5 miliónu lidí. Tehdejší premiér Recep Erdogan, který to mezitím dotáhl na prezidenta, navrhoval postavit jedno město na evropské straně Bosporu a druhé na asijské.

Zemětřesení se přibližuje

Na severoanatolském zlomu se v minulých více než sedmi desítkách let země sedmkrát otřásla silou sedmi a více stupňů Richterovy škály. Zemětřesení se přibližují k Istanbulu: v roce 1939 bylo v Erzincanu na východě Turecka, pak přišly Ladik, Gerede, Mudurnu a další. Každé ze zemětřesení na zlomu bylo západněji než to předchozí. Izmit, kde bylo zemětřesení v roce 1999, je od Istanbulu jen sto kilometrů.

Podle německých vědců Tobiase Hergerta a Olivera Heidbacha by další zemětřesení na zlomu mohlo mít podobu dvou nebo tří otřesů místo jednoho obrovského, jak o něm mluví francouzský geofyzik. Tato série by mohla být slabší o desetiny stupně Richterovy škály než jeden velký otřes, což není zanedbatelné.

Stupnice je totiž logaritmická o základu deset, což znamená, že zemětřesení o síle šesti stupňů podle Richtera je desetkrát slabší než otřes o sedmi stupních. Na tom, že zemětřesení v Istanbulu může nastat prakticky kdykoli, možná do třiceti let, se Němci s francouzským výzkumníkem shodují.