K deklaraci se připojil i polský Sejm, zatímco z účasti Litvy podle ruské agentury Interfax sešlo poté, co se po volbách tamní parlament obměnil.

Dokument označuje za příčinu vypuknutí války pakt Molotov–Ribbentrop z 23. srpna 1939, v němž si obě mocnosti rozdělily sféry vlivu v Evropě.

Usnesení se ale dotýká i aktuálního dění. Zmiňuje „agresivní zahraniční politiku Ruské federace“ včetně obsazení Krymu v roce 2014. V textu se mluví i o „akční jednotě NATO proti novým hrozbám“ a nutnosti podpory členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci.

Také polský Sejm dokument přijal drtivou většinou. Pro hlasovalo 367 poslanců, 44 bylo proti a 14 se zdrželo, informovala ruská agentura RIA Novosti s tím, že k odpůrcům deklarace patřilo zejména populistické hnutí rockera Pawla Kukize.