„V současném systému nerukuje dost lidí,“ sdělila podle serveru Local Annika Christensenová, která vedla na žádost švédské vlády průzkum o branné povinnosti. Ministr obrany jí dal za pravdu: „Doufám, že se nám podaří najít cestu ke stabilnímu a funkčnímu systému odvodu,“ řekl Peter Hultqvist.

KOMENTÁŘE DNE:

Očima Saši Mitrofanova: Stín Akély nad Putinem

Švédsko zrušilo všeobecnou brannou povinnost v roce 2010 po téměř 200 letech. Posledních šest let tak vojenskou službu absolvovali jen dobrovolníci.

Souvislost se současnou bezpečnostní situací ve světě či v regionu švédští politici ani bezpečnostní experti nezmiňují. „Vzhledem k tomu, že dobrovolníci dostatečně nenaplňují naše potřeby, a to kvalitativně ani kvantitativně, jde o rozumný návrh,“ řekl agentuře TT bezpečnostní expert Johan Osterberg.

Návrh zákona o znovuzavedení povinné vojenské služby nyní projde čtyřměsíčním připomínkovým řízením. Vyjadřovat se k němu budou moci soudy, státní agentury, místní samosprávy nebo neziskové organizace.

Tisíce lidí ročně

Podle návrhu v současné podobě by měli počínaje 1. červencem 2017 sedmnáctiletí povinně vyplňovat formuláře pro armádní přijímač. První branci by pak mohli být odvedeni 1. ledna 2018. V prvních dvou letech by mělo být odvedeno po čtyřech tisících mužích a ženách, v roce 2021 by měl být počet branců navýšen na šest tisíc a v období mezi lety 2022 až 2025 by se měl ustálit na osmi tisících odvedených.

Ozbrojený konflikt na svém území Švédsko nepamatuje už dvě století. Členem Severoatlantické aliance toto skandinávské království sice není, v roce 1994 ale s NATO podepsalo smlouvu o vojenské spolupráci.