Juncker na bratislavském summitu EU se svou představou vcelku tvrdě narazil

Jeden předložil šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, s druhým přišel „europrezident“ Donald Tusk. Návrhy summitu však ukázaly, že Juncker příliš neuspěl.

„Je to věc, kterou pan Juncker předložil jako informaci,“ řekl pak premiér Bohuslav Sobotka a smířlivě vyzvedával změny v postoji šéfa Komise během poslední doby.

Juncker ve svém plánu navrhl nové aktivity na unijní úrovni, což obvykle znamená posílení vlivu institucí EU. Návrhy summitu zdůraznily spíše naplnění toho, co se už v Unii dohodlo. Podle Junckerových představ by třeba už v červnu 2017 mělo padnout rozhodnutí o vytvoření funkčních bojových skupin EU, unijního operačního velitelství a fondu na podporu obranného průmyslu. Summit však podpořil jen to, aby se ihned začala naplňovat deklarace o spolupráci s NATO a aby se lépe využila ustanovení unijních smluv.

Juncker volal i po Sborech evropské solidarity, jež mají dát mladým šanci pro dobrovolnickou práci. Podle summitu se má však spíše dál jednat o boji s nezaměstnaností mladých lidí.

Summit se s Junckerem shodl  na potřebě posílit unijní investiční fond, prezidenti a premiéři však požadují, aby se nejdříve vyhodnotily jeho dosavadní výsledky.

Velký důraz byl v usnesení summitu položen na posílení obrany hranic, což byla i česká priorita. „Je tam zaměření na zvládnutí ilegální migrace, tzn. opatření, která povedou k posílení ochrany vnějších schengenských hranic,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka. I kancléřka Angela Merkelová vyzvedávala, že summit se shodl na potřebě omezit migraci.

Přesto maďarský premiér Viktor Orbán tvrdil: „Pokud někdo doufal, že se změní evropská migrační politika, tak to se dnes nestalo. Pokračuje dosavadní naivní migrační politika. Víc mluvili o přerozdělování migrantů, než o zastavení migrantů mimo schengenského prostoru“.

Sobotka vyzvedával, že mezi návrhy jsou kroky, které prosazovala ČR. Jedná se zejména o propojení bezpečnostních databází v zájmu evidence, všech, kdo překračují hranice EU. Cílem je dospět k podobnému systému, jako je americká ESTA, která umožňuje odmítat rizikovým lidem vstup.

„Současně jsme se dohodli, že posílíme podporu Bulharsku, pokud jde o ochranu jeho hranice s Tureckem a Řeckem,“ vyzvedl premiér. Česko je podle něj ochotno na to vynaložit dvacet miliónů korun a vyslat na pomoc Bulharům dalších dvacet policistů. [celá zpráva]

Summit dal zatím stranou otázku povinného přerozdělování migrantů - nyní se má spíše hledat „shoda na dlouhodobé migrační politice včetně toho, jak uplatnit principy zodpovědnosti a solidarity v budoucnu“. „Není tam nic takového, jako kvóty,“ podtrhl Sobotka. „Jsem velmi rád, že je tam i návrh, abychom se zabývali radikalizací a snažili se přijímat preventivní opatření včetně vyhošťování islamistických radikálů,“ vyzvedl také.

Summit  byl svolán k diskusi kolem opatření k obnovení důvěry občanů EU. Vážnost momentu, v níž se Unie nyní ocitla, zdůraznila německá kancléřka Angela Merkelová. „Jsme v kritické situaci, ale doufám, že dokážeme našimi činy zlepšit ekonomickou jistotu, bojovat s terorismem a nabídnout více pracovních míst,“ řekla kancléřka. „Je třeba konkrétními skutky ukázat, že můžeme být lepší v oblasti vnější i vnitřní bezpečnosti, potírání terorismu, spolupráci v oblasti obrany, v otázkách růstu a pracovních míst,“ dodala.

Podle lucemburského premiéra Xaviera Bettela však důvod pro poplach není zcela na místě. „Není to existenciální krize - často se zapomíná, že 90 procent EU funguje. A u desetiny, na které nejsme schopni se shodnout, bychom měli hledat řešení, a ne ze všeho vinit Evropu.“

Sobotka se vrátil i k evropské armádě. „Bavili jsme se o společné obraně. Je to téma, o kterém už začali uvažovat ve všech 27 zemích EU. Podpora té myšlenky společné evropské armády se nyní v Evropě liší. Existuje shoda na tom, že bychom měli využít prostor, který nám dávají stávající evropské smlouvy, abychom posílili spolupráci v oblasti obrany,“ řekl a vyzval k rychlému vytvoření bojeschopných společných evropských sil a v tom prý je shoda. „Myslím, že je to dlouhodobý projekt. Myslím, že bychom se této vize neměli vzdávat,“ dodal ještě.

Odmítl přitom kritiky svého příklonu k tomuto projektu. „Evropa nemá schopnost organizovat operace na obranu vnější schengenské hranice. Pokud se budeme jen dívat, bezpečnost v Evropě se nezlepší,“ řekl na dotaz Práva.

Při příchodu na Bratislavský hrad si maďarský premiér Viktor Orbán dovolil malý pichlavý žertík. Kromě obligátního snímku Tuskem a Ficem nechal pořídit foto také s Junckerem a komentoval to slovy: „To je pro lidi v Lucemburku.“ Juncker totiž působil v minulosti jako premiér  Lucemburska, a právě lucemburský ministr zahraničí plédoval - jak zmíněno - pro vyloučení Maďarska z EU kvůli jeho postoj k migrantům.

„Špatná káva, špatná wi-fi, dlouhé čekání (při kontrolách),“ stěžovali si na summit přítomní novináři. Všímali si také, že ne vše v programu vyšlo, jak mělo. „Loď zbytkové Unie bezcílně křižovala Dunaj, protože nízká voda jí bránila v dosažení cíle (bez legrace),“ napsal obrazně jeden z nich na Twitteru poté, co unijní vůdcové ukončili odpolední plavbu po Dunaji.

Ještě kritičtěji se vyslovil nizozemský premiér Mark Rutte. Připomněl, že Británie dosud nepožádala o odchod z EU. „Dokud to neudělají, jsou členy EU. Nemyslím si, že bychom měli mít summity bez nich,“ řekl. Britové totiž v Bratislavě nebyli.

Šéf europarlamentu Martin Schulz nespokojený s tím, že nebyl přizván k samotným jednáním, na státy apeloval: „Síla i slabost Unie závisí na postoji členských států. EU je tak silná, jak vy chcete.“