Podle německé judikatury jde o nepromlčitelné trestné činy a odpovědnost za ně nesou všichni, kdo se na nich podíleli, uvedl Menz. Trestnímu oznámení, které podal za Platformu evropské paměti a svědomí německému nejvyššímu státnímu zástupci, čelí 54 českých a 13 slovenských občanů, včetně bývalého šéfa komunistů Milouše Jakeše a někdejších komunistických premiérů Lubomíra Štrougala a Petera Colotky.

Pro proces není precedens, ale trestní oznámení podle něj svou logikou navazuje na podobné vnitroněmecké případy.

„Nejvyšší státní zástupce teď přezkoumává podklady, které jsme předložili,” uvedl Menz, podle něhož jde o stovky stran materiálů, které vycházejí mimo jiné z informací českých a slovenských archivů. Pokud je nejvyšší státní zástupce, který se také může rozhodnout, že do případu zapojí další žalobce, bude chtít doplnit, je na to Platforma evropské paměti a svědomí připravena.

50 na 50

Jak dlouho může přezkoumání dokumentů trvat, se podle něj jen složitě odhaduje. Podobné je to podle Menze se šancemi, že nejvyšší státní zástupce komunistické předáky obžaluje: „Je to těžké, protože to je nově postavený případ, ale řekl bych, že šance jsou nejméně 50 na 50,” míní.

Kdyby případ dospěl k obžalobě, bude třeba podezřelé vydat, protože v Německu není možné někoho odsoudit v nepřítomnosti. Délka případného trestu by závisela na způsobu posouzení trestného činu. „Pokud by byli obžalováni a odsouzeni za vraždu, bylo by nejdelším trestem doživotí,” poznamenal Menz. Zároveň ale připomněl případy, kdy lidé odsouzení za podíl na holokaustu odcházejí i vzhledem ke svému vysokému věku od německých soudů s několikaletými tresty.

Německé paralely

V případě Jakeše, Štrougala a dalších se však nejedná jen o řadové funkcionáře, nýbrž i o předáky bývalého režimu. „Tyto vysoké činitele, kteří seděli ve vysokých úřadech, můžeme možná nejlépe porovnat s Egonem Krenzem, který byl u nás v Německu odsouzen jako poslední komunistický šéf,” míní advokát. Krenz byl v 90. letech odsouzen k šesti letům a šesti měsícům vězení, protože nesl spoluodpovědnost za hraniční režim východního Německa, který si vyžádal množství obětí. Propuštěn byl po necelých čtyřech letech.

Aktuální trestní oznámení se týká mimo jiné smrti východoněmeckého uprchlíka Hartmuta Tautze, který byl před 30 lety na hranici u Bratislavy roztrhán dvěma psy pohraničníků, nebo Gerharda Schmidta, který byl zastřelen na Tachovsku, když se s manželkou a třemi dětmi pokusil uprchnout do Bavorska. Pohraničníci byli za jeho zabití odměněni, nikdo nebyl odsouzen. [celá zpráva]