Článek
„Trh je manifestací života. Nejasnější manifestace života se objevují zhuštěné: v určitých bodech, určitých řadách, určitých prostorově-dočasných formacích,“ tak vysvětluje ve své studii z roku 2012 nyní jeden z nejmocnějších mužů Ruska, jak je třeba nazírat na moderní společnost.
Vědecká práce se jmenuje Kapitalizace budoucnosti, a jak už její název napovídá, snaží se prostřednictvím odhalení všech souvislostí ve společnosti odhalit její fungování a nabídnout nové, ideální uspořádání.
Neexistuje způsob, jak dokázat, že svět existuje
Anton Vajno, který je synem někdejšího šéfa komunistické strany Estonska a po absolvování ekonomické školy se věnoval kariérní diplomacii, ve svých bizarních myšlenkových konstruktech šermuje pojmy jako „kolektivní vědomí lidstva“ či „monitorování neviditelného“.
„Neexistuje způsob, jakým by se dalo prokázat, že svět, který jsme poznali prostřednictvím zraku, sluchu a hmatu, reálně existuje, že není jen v našich představách,“ píše se dále ve studii, kterou podle The Moscow Times v roce 2012 publikoval ekonomický magazín Témata Ekonomiky a práva.
Geniální jako Newton, ale nikdo to nechápe
Procesy v ekonomice a společnosti už jsou podle Vajna natolik složité, že je už nelze uchopit tradičními nástroji. Právě proto prý musíme použít nooskop.
„Newton vynalezl teleskop (zrcadlový dalekohled, pozn. red.), Leeuwenhoek vynalezl mikroskop a my vynalezli nooskop; nástroj hmotného internetu, který dokáže postihnout vzájemné vztahy mezi lidmi, věcmi a penězi“, vysvětlil BBC spoluautor Vajnovy studie ekonom a podnikatel Viktor Sarajev.
Problém je v tom, že nikdo nedokáže vysvětlit, co vlastně nooskop je. A to ani přesto, že Anton Vajno své vědecké úvahy podložil diagramem (nákres si můžete prohlédnout v angličtině zde). Ani ten totiž nikdo z oslovených akademiků nepochopil.
Pokud budeme hodnotit vyznění toho článku, bezesporu je to důvod k obavám. Nic vědeckého v tom není
Například profesor filosofie z moskevské Vyšší odborné školy ekonomiky Vitalij Korennoj řekl BBC, že posuzovaná práce vzhledem k tomu, že jejím autorem je člověk, který stojí v čele kremelské administrativy, budí obavy.
„Pokud budeme hodnotit vyznění toho článku, bezesporu je to důvod k obavám. Nic vědeckého v tom není. Prezentuje utopistickou ideu, která nemá s vědou nic společného. Je založen na myšlence jakéhosi všeobjímajícího systému vlády, kterou mají vykonávat nejvyšší úředníci,” míní.
S názorem, že materiál nemá s vědou nic společného, se ztotožňuje i jeho kolega Kirill Martynov. „V podstatě je to nesmysl. Pokud jde o ruský jazyk, slova dávají smysl, ale pokud jde o vědu, už ne,“ řekl Martynov Moscow Times.
Viděno v kontextu doby, kdy prezident Vladimir Putin přebíral moc, už ale jakousi logiku nalézt lze, podotkla jízlivě BBC. Mohlo by jít o snahu filosofického vysvětlení Putinova autoritářského řízení země, kterým se mu v 90. letech minulého století podařilo vyvést zemi z chaosu.
Zda už byl nooskop použit v praxi, nebo jde jen o akademickou teorii, či dokonce žert, není jasné.