Kabinet vyhlásil výjimečný stav umožňující prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi vládnout prostřednictvím dekretů. Erdogan ve středu znovu slíbil, že k pučistům bude nemilosrdný. [celá zpráva]

Už dal najevo, že je pro obnovení trestu smrti, spekuluje se o zvláštních tribunálech. Z dosavadních vyjádření zatím vyplývá, že pokud bude zákon o trestu smrti schválen, bude uplatňován retroaktivně, což je v rozporu se zásadou lex retro non agit (zákon nepůsobí zpětně) známou již v římském právu a uplatňovanou v civilizovaném světě.

Vicepremiér Bülent Arınç ve čtvrtek ohlásil, že Ankara odstoupí od Evropské úmluvy o lidských právech.

Kadir Topbaş, starosta Istanbulu, přikázal zřídit speciální pohřebiště pro pučisty. Pozemek na to už nechal vyčlenit. „Nebude to normální hřbitov. Bude to pohřebiště zrádců. Tam je zakopou do země, protože žádný hřbitov v celé zemi je nepřijme,“ řekl.

Podle deníku Hürriyet starostu inspirovaly k tomuto kroku úterní protesty na istanbulském náměstí Taksim a rozhodnutí provincie Ordu, která odmítla přidělovat pučistům hroby. „Rodina si vyzvedla tělo účastníka převratu a pohřbila ho na zahradě,“ uvedl list.

Video

Expirované video

BEZ KOMENTÁŘE: V Ankaře začali odtahovat z ulic odstavené tanky po pučistech.

Mstivou náladu podporují také informace z výslechů obviněných generálů. Média, jež jsou nyní plně pod kontrolou státní moci, přinesla údajnou výpověď generála Memduka Hakbilena, který se svými tanky přehradil istanbulský most přes Bospor. Při výslechu prohlásil, že „ničeho nelituje“, protože věřil, že rozkazy, jimiž se řídil, „jsou správné“.

Generál Özkan Aydoğdu, velitel druhé istanbulské obrněné brigády, zase vypověděl, že plnil rozkazy, jak je zvyklý. Podle deníku přiznal, že rozkazy k převratu, takzvané operaci Mír v zemi, dostal 13. července. „Zarazil všechny dovolenky a opušťáky, aby měl dost personálu,“ popsal jeho počínání list.
Média ale přinesla i údajné přiznání pobočníka náčelníka generálního štábu.

Podplukovník Levent Türkkan popsal své zapojení ve „Fethullahistické teroristické organizaci/Paralelní státní struktuře (FETÖ/PDY)“, jak média nazývají osnovatele neúspěšného armádního převratu, jejichž vůdcem je podle Ankary imám Fethullah Gülen. Přiznal, že jako člen „paralelních struktur“ zařídil odposlech bývalého náčelníka Necdeta Özela a jeho nástupce ve funkci Hulusiho Akara. Vypověděl ale také, jak ho jako chudého rolnického chlapce gülenisté zlákali tím, že mu pomohli k vojenské kariéře.

Čistky postihly přes 60 tisíc lidí

Čistky, které spustil Erdogan hned po potlačení puče v armádě, policii a soudnictví, mezitím roztáhly chapadla i všude mimo ozbrojenou a represívní moc. Ve státních institucích se dosud dotkly více než 60 tisíc lidí, kteří skončili ve vazbě, přišli o práci nebo přinejmenším o funkci. Zadrženi byli i dva členové ústavního soudu.

„Vyšetřujeme 9322 lidí. Někdo je ve vazbě, jiní jsou zajati. Další jsou pod právním dohledem a někteří na svobodě. Osmdesát jsme jich po výslechu propustili,“ prohlásil ve středu vicepremiér Numan Kurtulmuş. Mezi zadrženými jsou také dva piloti, kteří loni sestřelili ruský letoun u syrských hranic.

Lidé věší vlajku na budovu v Istanbulu

Lidé věší vlajku na budovu v Istanbulu

FOTO: Alkis Konstantinidis, Reuters


Armáda znovu udeřila na PKK

Turecká armáda v úterý večer poprvé po zmařeném puči udeřila na pozice bojovníků Strany kurdských pracujících (PKK). Mezi zatčenými po pokusu o převrat jsou přitom velitelé druhé a třetí armády, do jejichž kompetence boj proti PKK spadá, a podle agentury DPA zhruba třetina všech generálů turecké armády je za mřížemi a čtvrtina už byla obviněna. Stíhačky zaútočily na severu Iráku a zabily podle tureckých médií dvacet povstalců.