Hlavní obsah

Kostelecké uzeniny sahají po dalších 82 milionech z evropských dotací

Kostelecké uzeniny z holdingu Agrofert se ucházejí o další dotaci, tentokrát přes 82 milionů korun. Peníze chtějí vyplatit z Operačního programu TAK, tedy z evropských dotací určených mimo jiné na inovace a úspory energií. Firma o dotaci zažádala loni na podzim. Schválena byla ještě před tím, než se Andrej Babiš (ANO) stal premiérem.

Foto: Právo

Ilustrační foto

Článek

Podle ministerstva průmyslu se tak této dotace květnový dopis Evropské komise k možnému Babišovu střetu zájmů netýká. Brusel ale zatím neřekl, zda by takové výdaje Česku proplatil.

Babiš Agrofert donedávna vlastnil. Poté, co loni v prosinci znovu stanul v čele vlády, vložil letos 20. února veškeré akcie holdingu do svěřenského fondu RSVP Trust. Premiér tvrdí, že tím definitivně splnil požadavky českého i evropského práva týkající se střetu zájmů.

Podle kritiků však zcela nevyvrátil podezření, že politické rozhodování může ovlivňovat zájmy firem, které s ním byly spojeny. Anebo stále jsou, neboť množství firem a podílů ze skupiny SynBiol a fondu Hartenberg zůstává v Babišově držení.

Novinky už dříve popsaly, že Kostelecké uzeniny žádají v programu OP TAK také o podporu 3,66 milionu korun. Jde o dosud neschválený projekt z výzvy Úspory energie II, u něhož se má podle ministerstva průmyslu Babišův možný střet zájmů posuzovat.

Ve stejné výzvě ale existuje ještě další, mnohem větší projekt stejné firmy. Kostelecké uzeniny chtějí modernizovat chlazení a instalovat tepelná čerpadla ve výrobním areálu v Kostelci u Jihlavy. Cílem má být využití odpadního tepla z provozu chlazení a snížení energetické náročnosti závodu.

Nejde jen o datum podání, namítá TI

Celkové náklady projektu jsou podle veřejných údajů 245 milionů korun, z toho evropský příspěvek činí takřka 82,1 milionu. Peníze se vyplácejí žadatelům zpětně po ukončení projektu.

„Žádost o dotaci byla podána loni na podzim v souladu se zákonem a bylo již o ní rozhodnuto. Jsme tak přesvědčeni, že jsme splnili všechny dotační podmínky,“ sdělil mluvčí holdingu Pavel Heřmanský.

Ministerstvo průmyslu tento větší projekt schválilo a tvrdí, že to je v pořádku. „Daný projekt evidujeme. Dle v tuto chvíli nám známých názorů s dopisem Komise nesouvisí,“ uvedla mluvčí resortu Štěpánka Filipová.

Ministerstvo argumentuje datem podání žádosti a vydání rozhodnutí. Evropská komise ale ve svém dopise podle dosavadních vyjádření řeší výdaje související s Agrofertem, které by Česko chtělo zahrnout do žádostí o platbu. Podstatné tak může být i to, kdy by byly výdaje předloženy Bruselu k proplacení.

Organizace Transparency International vidí situaci jinak. „Podle judikatury českých soudů se má podmínka střetu zájmů posuzovat po celou dobu administrace dotace, nikoliv pouze k okamžiku podání žádosti,“ uvedl její právník Kryštof Doležal.

Dopis se týká i nárokových dotací

Evropská komise mezitím zpřesnila výklad kolem zemědělských dotací Agrofertu. Jde o takzvané nárokové dotace, typicky na obhospodařované hektary a podobně.

Ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu Petr Dlouhý Deníku N řekl, že komise svolila s pokračováním podpory. Tedy, že by se tyto dotace měly dál vyplácet a vykazovat, pouze by se měly zvlášť označit jako dotace pro Agrofert.

Výběr článků

Načítám