Návrhy změn evropského azylového systému doplňují první soubor, se kterým komise přišla na počátku května. "Dnešními návrhy předkládáme všechny prvky pro reformu společné evropské azylové politiky k projednání Evropskému parlamentu a Radě (členským zemím)," uvedl v prohlášení pro média první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans.

Součástí už dříve předložených návrhů bylo mimo jiné také doplnění dublinského systému o povinné přerozdělování žadatelů o azyl mezi státy EU v případě nepřiměřené zátěže jednoho z nich. Takovou možnost ostře odmítá část zemí unie, včetně Česka.

Nyní se komise snaží reagovat především na stále velmi rozdílné azylové procedury v jednotlivých unijních státech. Jejich důsledkem jsou mimo jiné velké rozdíly v počtech uznaných žádostí.

Odjezdy se budou trestat

Nové nařízení má zajistit zkrácení a zefektivnění procesu posuzování žádosti o azyl, kterou musí žadatel podat v prvním státě, kde se dostal na území EU. Běžně by mělo rozhodnutí padnout do půl roku, zjevně neopodstatněné žádosti by ale byly zamítány nejdéle do dvou měsíců.

Žadatelům budou přesněji definována jejich práva, ale také budou mít jednoznačnou povinnost s azylovými orgány spolupracovat.

Postihy za zneužívání systému, nespolupráci či cestu do jiné země mají být povinné a budou zahrnovat i odmítnutí žádosti jako zjevně neopodstatněné.

Sjednocena by měla být podoba následně udělené ochrany a práva a povinnosti z toho plynoucí. Ochrana by měla být vydávána jen na nezbytně nutnou dobu, budou existovat tresty za snahu opustit zemi azylu.

Účast na integračních programech má být podmínkou pro přístup k některým druhům sociální pomoci.

Komise chce také vytvořit takové podmínky, aby se azylanti nesnažili dostat do jiných zemí EU. Státům například umožní určit jim místo pobytu, povinnost se pravidelně hlásit a místo peněz dávat jinou, třeba materiální, podporu. Zároveň by ovšem měli mít lidé těšící se v unii mezinárodní ochraně možnost už za půl roku začít pracovat.