Podle Stoltenberga jsou americké lodě ve Španělsku, radar v Turecku a antiraketový systém v Rumunsku nyní schopny spolupracovat pod aliančním velením a kontrolou.

"Důležité je, že systém, který budujeme, je zcela obranný," zdůraznil Stoltenberg. Jeho cílem je ochrana proti hrozbám přicházejícím zvnějšku "euroatlantické oblasti".

Systém není hrozbou pro ruské strategické jaderné zbraně a jejich odstrašující schopnosti, poznamenal generální tajemník NATO. Projekt protiraketové obrany vyvolává opakovanou kritiku ze strany Ruska.

Nechceme novou studenou válku

Aliance podle Stoltenberga nejen posiluje svou obranu kvůli nové bezpečnostní situaci, ale dál se také snaží o konstruktivní dialog s Moskvou.

"Nechceme novou studenou válku, nechceme nové závody ve zbrojení a nehledáme konfrontaci," řekl Stoltenberg. Připomněl, že Rusko je největší soused NATO, stálý člen Rady bezpečnosti OSN a hraje významnou roli při zvládání bezpečnostních výzev v Evropě a okolo ní.

Aliance má podle Stoltenberga právě kvůli vyšší vojenské aktivitě v Evropě zájem dohodnout se s Ruskem na "pravidlech provozu", je totiž třeba vyhnout se nehodám a nedorozuměním.

Čtyři vícenárodní prapory na východním křídle

Stoltenberg zároveň oznámil rozhodnutí aliance posílit své východní křídlo rozmístěním čtyř vícenárodních praporů. Vojáci USA budou podle něj základem praporu v Polsku, Britové v Estonsku, Kanada v Lotyšsku a Německo v Litvě.

Podle Stoltenberga rozhodnutí ukazuje sílu transatlantické vazby a dává jasně najevo, že útok na jednoho spojence bude chápán jako útok na celou alianci. "Mnoho spojenců na jednání oznámilo, že různým způsobem přispějí," podotkl generální tajemník NATO k ohlášenému kroku.

Prapory budou na místě od příštího roku a to tak dlouho, jak bude potřeba. Stoltenberg dodal, že o rozhodnutích summitu bude informovat ruskou stranu ve středu na jednání Rady NATO-Rusko.