„Nová směrnice nalezla rovnováhu mezi zlepšováním bezpečnosti našich občanů a vnitřním trhem s legálními střelnými zbraněmi,” řekl novinářům nizozemský ministr bezpečnosti a spravedlnosti Ard Van Der Steur.

Eurokomisař pro vnitřní záležitosti Dimitris Avramopulos připomněl, že otázka lepší kontroly střelných zbraní je prioritou od loňských teroristických útoků v Paříži.

Nyní jsou lépe definovány technické parametry, které umožňují zákaz nejnebezpečnějších zbraníArd Van Der Steur, ministr

Nová pravidla zpřísňující možnosti pořizování a držení zbraní navrhla Evropská komise loni v prosinci jako součást reakce na útoky. Členské země EU o nich jednaly také v takzvaném smíšeném výboru, kde jsou též zástupci Švýcarska, Norska, Islandu či Lichtenštejnska.

Přísnější pravidla podle nizozemského ministra výrazně snižují rizika, že původně legální, především automatické a poloautomatické zbraně se dostanou na nelegální trh a do špatných rukou. Směrnice přitom určuje minimální pravidla, země si mohou zvolit ještě přísnější legislativu.

„Nyní jsou lépe definovány technické parametry, které umožňují zákaz nejnebezpečnějších zbraní,” vypočetl Van Der Steur. V návrhu před jednáním s europarlamentem tak mezi zakázané patří například krátké palné zbraně se zásobníkem nad 20 nábojů, schopné bez nabíjení vystřelit více než 21 ran, dlouhé palné zbraně se zásobníkem nad deset nábojů, tedy bez nabíjení schopné střílet nejméně jedenáctkrát, či poloautomatické zbraně, které mohou být zkráceny pod 60 centimetrů bez toho, že by byla ohrožena jejich funkčnost.

Nizozemský ministr připomněl také budoucí označování zbraní, které zlepší jejich dohledatelnost a umožní lepší přeshraniční informační výměnu. Údaje o zbrani a jejích „zásadních částech” by měly být uchovávány 20 let.

Praha proti

V Česku tuto věc odmítly vláda i obě komory parlamentu s poukazem na to, že teroristé své činy páchají nelegálně získanými zbraněmi, nikoli zbraněmi legálně drženými.

Podle Van Der Steura se ale v nedávných teroristických útocích ukázalo, že část použitých zbraní byly právě deaktivované a původně legální střelné zbraně, které byly následně nezákonně reaktivovány.

Mnoho výjimek

Nizozemské předsednictví, které kompromis připravovalo, dosáhlo shody nad množstvím výjimek, například pro sportovní střelce. Van Der Steur míní, že se podařilo najít rovnováhu mezi potřebou posílit bezpečnost na jedné straně a „existující praxí” v řadě členských států na straně druhé.

Příkladem může být Švýcarsko, kde mají doma bývalí vojáci poloautomatické zbraně. „V diskusi byly státy, které chtěly jít ještě o kus dál. A jiné, které říkaly, že už to zachází moc daleko. V zásadě se nám podařilo kompromis najít,” poznamenal Nizozemec.

Nizozemsko je v první polovině roku předsednická země EU. Vyjednávání s europarlamentem ale bude především na následujícím, slovenském předsednictví. Příslušný výbor parlamentu svůj postoj odsouhlasí podle všeho až příští týden, jednání se tak budou odehrávat nejspíš i v září.