Iráčané to nevzdají, do Německa to zkusí i napočtvrté

Přiznává, že bezpečnostní bariéru na hranicích Maďarska překonali za pomoci převaděčů, kteří bariéru prostřihli.

„Když nás chytí, vrátí nás do Subotice nebo až do Bělehradu, ale my se nevzdáme. Do Iráku zpátky v žádném případě nechceme,“ dodává Muhammad a ostatní přikyvují.

Maďarsko loni vybudovalo na hranicích se Srbskem a Chorvatskem plot a jeho násilné překročení považuje za trestný čin. Zatčení a následné vyhoštění ze země i tak riskuje denně několik desítek migrantů.

Skupina Afghánců míří ze Srbska přímo k tranzitní zóně, kterou maďarské úřady zřídily u hraničního přechodu Röszke. „Požádáme o azyl v Maďarsku a uvidíme. Slyšeli jsme, že pak je už cesta volná až do Německa,“ uvedl mladý Afghánec.

Mezi migranty se totiž rozšířila zpráva, že žadatele o azyl umisťuje Maďarsko do záchytných táborů s volným režimem. Jinak řečeno: mohou se volně pohybovat i mimo tábor. Řada z nich po několika dnech zmizí. Většinou zamíří přes zelenou hranici do Rakouska a dál do Německa.

Manželský pár právě dorazil k tranzitní zóně Horgoš-Röszke ze syrského města Homs. „Jsme na cestě několik týdnů. Nedokázali jsme se dostat před řecko-makedonskou hranici. Po zrušení tábora v řeckém Idomeni jsme se rozhodli pokračovat přes Bulharsko a Srbsko,“ vysvětluje Farah.

Spolu s manželkou se musejí vyzbrojit trpělivostí, protože při vstupu do Maďarska mají přednost rodiny s dětmi.

V provizorním táboře za plotem na srbské straně se zdržuje asi 200 migrantů ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku a další přicházejí. Maďarsko však na tomto místě pouští jen 15 lidí denně.

Mnoho z dětí je nemocných a maďarská lékařka jim pomáhá přes bariéru. „Mám omezené možnosti, ale snažím se, jak to jen jde,“ říká doktorka Klára Temesváriová.

Sajád z Iráku už ztrácí trpělivost. „Už tady čekám dva týdny, než mě Maďaři zavolají, abych mohl požádat o azyl. Tady v táboře panují příšerné podmínky. Bydlíme v provizorních stanech a místo pořádné stravy nám dávají sušenky a rybí konzervy,“ líčí nespokojeně.

„Loni to začínalo stejně. Objevovaly se malé a následně stále početnější skupiny migrantů. Místní farmáři přišli téměř o veškerou úrodu. Obáváme se, že situace se bude letos opakovat, a to by mělo pro zdejší farmáře katastrofální důsledky,“ upozorňuje István Bacskulin, bývalý starosta obce Horgoš.

Exstarosta se obává, že v důsledku malé propustnosti nedaleké tranzitní zóny bude v okolí obce víc migrantů. „Na srbské straně u tranzitní zóny vyrostl provizorní tábor, který se stále rozšiřuje,“ neskrývá obavy Bacskulin.

Maďarsko už ohlásilo, že zřídí novou tranzitní zónu u obce Ásotthalom, ale migranti se i tak budou shromažďovat na srbské straně.

Lidé z Horgoše se bojí, co přinesou další měsíce. „Nevidím to moc optimisticky. Bariéra na hranicích nic nevyřešila, spíše naopak,“ uvedl Károly, který právě vyjíždí na pole s traktorem.

„O úrodu se starám – jen abych měl také co sklízet,“ naznačuje rukou směrem k uprchlíkům.