Na květnové schůzce NATO řekl ministr zahraničí USA John Kerry, že Aliance potřebuje na Východě mohutnější přítomnost. Rozhodne červencový varšavský summit o posílení nad rámec již diskutované americké obrněné brigády USA a skladů zbraní pro další brigádu?

Podle mínění spojenců jsou opatření přijatá na summitu ve Walesu (2014) důležitá, byla z velké části naplněna a už významně posílila naše odstrašení. To bude určitě základ. Panuje ale shoda, že musíme jít ještě dál – musíme tam (na východě – pozn. redakce) být.

Není to návrat ke studené válce se sta tisíci vojáky rozmístěnými podél vnitroněmecké hranice. Řeč je o jednotkách velikosti praporu, jež budou vojensky schopné, mnohonárodní a dostačující ke skutečnému odporu vůči jakékoli formě agrese. Jako takové změní kalkulaci Ruska nebo kterékoli jiné země, jež by chtěla zaútočit. Za nimi bude stát celá Aliance, a dají jí víc času a prostoru k přísunu posil.

Půjde opět o rotační princip, nebo vzniknou trvalé základny?

Použita může být různá terminologie. Pro NATO by byly nejlepší rotace, protože umožňují nepřetržitý výcvik sil, širší účast, takže lze dosáhnout vyšší mnohonárodní úrovně. Přítomnost ale bude nepřetržitá, vždy bude významná schopnost 365 dní v roce.

Má se to odehrávat pod prahem „podstatných pozemních sil“, jejichž vyslání na území nových členů NATO se nepředvídá v Zakládajícím aktu s Rusko-NATO z roku 1997?

Rozsah uvažované přítomnosti NATO je relativně nevelký. Jednotky velikosti praporů v baltských zemích a Polsku jsou pod jakoukoli rozumnou definicí podstatných bojových sil. Práh nebyl nikdy přesně určen, částečně proto, že různé země mají odlišnou strukturu. Divize v USA je jinak velká než v Německu nebo v České republice.

Zástupce generálního tajemníka NATO Alexander Vershbow

Není to návrat ke studené válce, řekl Právu Alexander Vershbow.

FOTO: Milan Malíček, Právo

Je Zakládající akt NATO-Rusko mrtvý, nebo jen ve spánkovém režimu?

Je to politická, nikoli právně závazná dohoda, ale my ji stále považujeme za důležitou pro uspořádání vztahů NATO s Ruskem. Bohužel Rusko porušilo některé zásady, o tom není pochyb, jelikož zakládající akt opakuje mnoho z helsinských závazků, jako je respektování suverenity, nedotknutelnost hranic, mírové řešení sporů, které Rusko porušilo agresí vůči Ukrajině. Stále si ale myslíme, že je důležité udržovat tyto zásady jako standard v naději, že Rusko, jak doufáme, je bude jednou znovu splňovat.

Generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg oznámil, že spojenci svolají zasedání Rady NATO–Rusko ještě před summitem ve Varšavě. Bylo by s to změnit plány Aliance?

Úsudek 28 ministrů zahraničí byl takový, že bychom měli dál pokračovat v dvojím přístupu – posílit obranu a odstrašení, ale zároveň pokračovat v dialogu s Ruskem. Za nynějších okolností je však dialog víc o tom, pokusit se zvýšit stabilitu a předvídatelnost. Není o spolupráci a partnerství, protože momentálně je složité si je byť jen představit, když Rusové každý den pokračují v agresi vůči Ukrajině. Na Donbasu trvá násilí, a to větší vinou separatistů a Rusů, kteří řídí separatistické armády.

Dialog ale potřebujeme, protože naše vztahy by se bez náležité pozornosti mohly vymknout kontrole. Musíme se domluvit s Rusy o agendě zasedání rady. Rada pro nás bude příležitostí vysvětlit, že to, co děláme, že to je hluboko pod prahem velkých bojových sil, a proč je to nezbytné ve světle stále agresívnějšího postoje, který Rusko zaujímá. Kromě konvenčního zbrojení také testují nové jaderné zbraňové systémy, používají poněkud agresívní rétoriku, pokud jde o jejich jaderné zbraně, takže musíme přijmout nezbytná preventivní opatření. Na straně NATO to je o obraně a odstrašení, o žádnou přípravu k útoku nejde.

Alexander Vershbow

Rusové souhlasí s tím, že Rada NATO–Rusko by se měla využívat častěji, tvrdí Vershbow.

FOTO: Milan Malíček, Právo

Souhlasí však Rusko vůbec se svoláním společné rady?

Myslím, že souhlasí s tím, že dialog je důležitý, někdy ale chvíli trvá shodnout se na programu vlastního setkání. Toho musí být dosaženo konsenzem.

Ke svolání rady kývli? Máte o tom signál?

To se musíte zeptat Rusů. Souhlasí s tím, že Rada NATO–Rusko by se měla využívat častěji. Nemohu ale říci, zda souhlasí s termínem, který jsme navrhli.

Mluvčí Kremlu minulý čtvrtek řekl, že Rusko podporuje přání ukrajinského prezidenta navrátit Donbas z humanitárních důvodů, o Krymu se však odmítá bavit.

Nevidím v tom nic moc nového. Rusko od Minských dohod tvrdí, že chce, aby Donbas zůstal součástí Ukrajiny, aby se separatistická území reintegrovala do ukrajinské Doněcké a Luhanské oblasti. To, co Rusko provádí v terénu, se však nezbytně nekryje s touto rétorikou. Sledujeme pokračující úsilí posílit armády těchto nelegálních republik, které jsou větší než mnohé armády NATO a s určitě dokonalejším vybavením, než má ukrajinská armáda. Mnoho z něj zřetelně přichází nepřetržitě z Ruska. Jejich postoj ke Krymu je dobře známý, ale země NATO a EU daly jasně najevo, že nikdy neuznají jeho protizákonné začlenění Ruskem.

Jak členské země podpoří nové plány NATO obrannými výdaji? Očekáváte, že se vyrovnají úsilí USA, které pro ujištění spojenců na Východě vyčlenily přes tři miliardy dolarů?

Spojenci ve Varšavě vyhodnotí i závazky, které sami přijali ve Walesu, aby se obrannými výdaji přiblížili dvěma procentům hrubého domácího produktu a zvýšili investice do nového vybavení a modernizace nejméně na 20 procent. Pět zemí bylo více méně na dvouprocentní metě a řada dalších ji plánovala dosáhnout během tří čtyř let.

Co se čeká od ČR?

Česká republika tak trochu patří k zemím, jež zaostávají. Výdaje na obranu jsou 1,04 procenta a existuje odhodlání zvýšit je na 1,4 procenta k roku 2020. ČR si vede lépe v podílu určeném na modernizaci. Dá se s určitostí předpokládat, že prezident Obama ve Varšavě zdůrazní Evropě, aby učinila víc a převzala odpovídající díl břemena. Vidíte, že v USA se to stalo volebním tématem. Když celkové obranné výdaje NATO tvoří ze 70 procent USA a zbývajících 30 procent všichni ostatní, pak to není udržitelný stav.