Nespokojenost s Merkelovou jde napříč celou zemí. Ve starých spolkových zemích odmítá kancléřku 63,8 procenta dotázaných, podobně jsou na tom i nové spolkové země, kde nespokojenost dosáhla úrovně 64,8 procenta.

Nejvíce nespokojených je ale v Durynsku (79 procent), Sasku (76 procent) a také v Brémách a Šlesvicku-Holštýnsku (55 procent).

Podle průzkumu odmítají možnost, že by Merkelová byla počtvrté kancléřkou více muži (66,1 procenta) než ženy (61,9 procenta). Zhruba 70 procent lidí ve věku 45 až 54 let je ke kancléřce velmi kritických. Nejvíce odpůrců má z tábora voličů AFD (96,2 procenta).

Kandidaturu zatím nepotvrdila

Institut INSA připomíná, že nejvíce odpůrců má Merkelová mezi Němci s nižší úrovní vzdělání, kteří vydělávají kolem 1000 euro (74,8 procenta). Mezi respondenty s vysokoškolským vzděláním a výdělkem kolem 4000 euro to bylo 58,2 procenta.

Průzkum také ukázal, že klesá i podpora pro strany vládní koalice. Kdyby se nyní konaly volby, získala by konzervativní unie CDU/CSU 30,5 procenta a sociální demokracie 19,5 procenta hlasů. Velká koalice by tak oslovila jen polovinu voličů, přitom při posledních volbách do Spolkového sněmu si připsala 67 procent hlasů.

Merkelová je v čele německé vlády už třetí volební období a je tak třetí nejdéle sloužící kancléřkou/kancléřem po Helmutu Kohlovi a Konradu Adenauerovi. Oficiálně zatím nepotvrdila, že se bude na podzim 2017 o úřad opět ucházet, představitelé její Křesťanskodemokratické unie (CDU) ji ale označují za jedinou stranickou kandidátku.