Z plánovaných posil by měly  tři čtvrtiny tvořit řadoví vojáci, čtvrtinu velitelé a administrativní síly. Kromě vojáků chce von der Leyenová přijmout i dodatečných 4400 civilních zaměstnanců.

Nábor je rozložený na šest let, protože vzhledem k současnému hospodářskému vzestupu v Německu armáda předpokládá, že nebude k dispozici dostatek volných pracovních sil.

Vojenské odbory rozhodnutí o přijetí posil uvítaly. Podle nich je to důležitá změna trendu, která jde správným směrem. Odbory nicméně žádají o razantnější posílení armády, podle nich by bylo vhodné přijmout do roku 2023 až 14 500 vojáků.

Německá armáda se od sjednocení země výrazně zmenšila. Zatímco v roce 1990 měla 600 000 vojáků, nyní je jejich počet méně než třetinový. Von der Leyenová už dříve vyjádřila přesvědčení, že je třeba armádu posílit, aby mohla lépe reagovat na situaci ve světě.

Dostanou novou výzbroj

Ministryně na počátku roku přijala plán nového vyzbrojení armády. V příštích 15 letech by měly německé ozbrojené složky nakoupit desítky tanků, obrněných transportérů a bojových i transportních vrtulníků. Náklady na výzbroj by měly do roku 2030 dosáhnout 130 miliard eur (3,5 biliónu Kč).

Von der Leyenová mimo plánů na nákup nové výzbroje ve vládě prosadila i postupné zvyšování vojenského rozpočtu ze současných 34,3 miliardy eur (927 miliard Kč) na 39,2 miliardy eur (1,06 biliónu Kč) v roce 2020. Úpravu rozpočtu ale ještě musí schválit Spolkový sněm.

Plány na posílení i vyzbrojení německé armády přicházejí v době, kdy americký prezident Barack Obama vyzval evropské členy NATO, aby výrazněji přispěli k akceschopnosti aliance. Šéf Bílého domu apeloval na to, aby všechny země dodržovaly závazek dávat ročně na obranné účely přinejmenším dvě procenta hrubého domácího produktu.