Zmíněný záznam o někdejším čs. premiérovi se týká důvěrných kontaktů sovětského zastoupení KGB v bývalém Československu.

Kromě Adamce, jehož krycí jméno znělo Atos, jsou na něm i bývalý první tajemník městského výboru KSČ v Praze Antonín Kapek, vedený jako Vit (nebo Vít), kandidát členství v předsednictvu ÚV KSČ Miloslav Hruškovič (v ruštině Gruškovič, krycí jméno Gaston), ministr zemědělství Bohuslav Večeřa (chybně zaznamenaný jako Vegerža) a Vasil Bejda, náměstek vedoucího ideologického oddělení ÚV KSČ.

Bez datování

Společným kontaktním důstojníkem KGB pro ně všechny V. F. Jašečkin. Záznam o zmíněných kontaktech KGB není datován, z kontextu však vyplývá, že vznikl počátkem tzv. posrpnové normalizace, tedy v první polovině 70. let, kdy Adamec působil jako místopředseda vlády.

Lze to časově stanovit především na základě faktu, že Večeřa byl ministrem zemědělství od ledna 1970 do září 1976. Na seznamu figurují i dva důvěrníci na nižší úrovni, tajemníci jihomoravského krajského výboru KSČ Šebestík a Tekl. Jejich řídícím kontaktem byl S. V. Kavunov.

Z dalších informací Mitrochinova archívu není zřejmé, kdy Adamec do kontaktu s KGB vstoupil a jak se jeho spolupráce se sovětskou tajnou službou a politickou policií zároveň vyvíjela dále. Zvlášť zajímavá by tato informace mohla být s ohledem na to, že koncem 80. let byl právě Adamec již jako premiér klíčovým aktérem jednání se zástupci opozice o předání nejvyšší moci při konečném pádu komunistického režimu v zemi.

První jednání Ladislava Adamce (vpravo) a Václava Havla 26.listopadu 1989 v Obecním domě.

První jednání Ladislava Adamce (vpravo) a Václava Havla 26.listopadu 1989 v Obecním domě.

FOTO: Václav Jirsa, Právo

Adamec působil jako premiér od října 1988 do prosince 1989 a v nejvyšších patrech komunistické vlády – podobně jako Antonín Kapek – se pohyboval po celé normalizační období.

Vyšly dvě knihy

Kapek spáchal krátce po listopadu 1989 sebevraždu, zřejmě kvůli obavám z prozrazení práce pro KGB a podílu na přípravách a legitimizaci invaze Varšavské smlouvy do Československa. Adamec zemřel v roce 2007 ve věku 80 let. Rozhovory o své politické činnosti v souvislosti s invazí v roce 1968 a počátky tzv. normalizace odmítal poskytovat.

Dokumenty z Mitrochinova archivu definují kontakt mezi důvěrníkem a KGB jako kontakt, při němž dotyčná osoba – důvěrník – „předává důstojníkovi rozvědky informaci, které rozvědku zajímají“ a které zároveň mají rozvědný – tedy tajný – charakter. Stejná definice však činí rozdíl mezi důvěrníkem a agentem, neboť důvěrník podle ní „nemá vůči svému kontaktnímu důstojníku ani vůči rozvědce závazné povinnosti“.

Mitrochin dokumenty tajně opisoval
Mitrochinův archív nese jméno podle bývalého pracovníka archívu rozvědky KGB Vasilije Mitrochina.
Mitrochin začal tajně opisovat řadu tajných dokumentů, jež mu procházely rukama.
Velmi riskantně je ukrýval pod svou chatou, krátce po rozpadu SSSR své záznamy předal britské tajné službě.
V roce 1992 migroval do Británie, kde v roce 2004 zemřel.

Vasilij Mitrochin spolu s historikem univerzity v Cambridge Christopherem Andrewem vydal dvě knihy, které odhalují vysoký počet aktivit i kontaktů KGB v zahraničí a jež vyšly také česky.

Ačkoliv především první z nich – Neznámé špionážní operace KGB – Mitrochinův archív, přináší i některé informace o sovětských kontaktech v bývalém Československu, výše zmíněný záznam o Ladislavu Adamcovi a dalších uvedených funkcionářích v ní chybí.