"Značná část muslimské komunity v reakci na atentáty tancovala (radostí)," řekl podle listu De Standaard Jambon s tím, že „jde o rakovinu, kterou je potřeba ze společnosti odstranit”. Jambon rovněž obvinil předchozí vlády, že podcenily integraci muslimů do belgické společnosti. Opatření současného kabinetu podle něj nebudou mít okamžitý efekt.

KOMENTÁŘE DNE:
Limity spolupráce hnutí ANO s KSČM a SPD - Sněmovní vyjednávání analyzuje Thomas Kulidakis. Čtěte zde >>
Očima Saši Mitrofanova: Ondráček a normalizace politického prostředí v republice 

Za svá slova si vysloužil vlnu kritiky, a to nejen z opozičních řad, ale i od svých kolegů ve vládě. Belgický premiér se ale ministra zastal. Podle Michela by se problémy v muslimské komunitě "neměly generalizovat, ale ani přikrašlovat".

"Mohu potvrdit, že úřady skutečně zaznamenaly oslavy útoků," řekl, mělo se jich ale podle jeho slov účastnit pouze minimum belgických muslimů.

Policie v belgické metropoli zaznamenala podle předsedy vlády bruselského regionu Rudi Vervoorta pouze jediný incident, kdy dva mladí muži oslavovali útoky nedaleko domu jednoho z podezřelých teroristů.

Jako Židé

Jambon, člen separatistické Nové vlámské aliance, na sebe svými výroky neupoutal v posledních dnech pozornost zdaleka poprvé. Minulý týden na otázku, jak je možné, že se teroristé dokázali v Belgii tak dlouho skrývat, odpověděl, že "Židům se taky dařilo žít čtyři roky v úkrytu, i když je nacistický režim hledal".

Bruselské atentáty z 22. března si vyžádaly 32 obětí. Polovina z nich zahynula při sebevražedných útocích na letišti Zaventem, druhá polovina ve stanici metra Maalbeek. [celá zpráva]

Kvůli údajnému podcenění bezpečnostních opatření nabídli krátce po atentátech svou rezignaci dva ministři Michelovy vlády. Jedním byl právě Jambon, druhým ministr spravedlnosti Koen Geens. Premiér obě demise odmítl.