Papež kritizoval skutečnost, že uprchlíci se často setkávají s odmítavým přístupem. "Tito bratři a sestry příliš často na své cestě potkávají smrt nebo odmítnutí těch, kteří by je mohli přijmout a pomoci jim," řekl František. Vyzval přitom evropské i další vyspělé země, aby nezavíraly své hranice. Nelze podle něj nepomáhat migrantům, kteří utíkají před válkou, hladem, chudobou a sociální nespravedlností.

Hlava katolické církve také vyjádřila naději, že mírová jednání v Ženevě přinesou léta sužované Sýrii mír. František se zároveň modlí za konec násilí v Iráku, Jemenu, Libyi, Burundi, Mozambiku, Konžské republice i mezi Izraelci a Palestinci.

Papež v neděli připomněl i teroristické útoky, které v poslední době postihly například Belgii, Turecko, Nigérii a Čad. Označil přitom terorismus za "slepou a brutální formu násilí".

Požehnáním Městu a světu (Urbi et orbi) pronesl František krátce v latině, a zaplněné Svatopetrské náměstí tedy neslyšelo další jazyky jako kdysi. Františkovi předchůdci, včetně předchozího papeže Benedikta XVI., zdravili vždy věřící v desítkách jazyků včetně češtiny.

Než z balkónu baziliky svatého Petra zaznělo tradiční poselství a požehnání, sloužil František před zraky tisíců poutníku na Svatopetrském náměstí velikonoční mši v rámci slavnosti Zmrtvýchvstání Páně, která je největším svátkem křesťanského roku. Velikonoce jsou letos specifické tím, že probíhá Svatý rok milosrdenství.

Kvůli úterním atentátům v Bruselu panovala v neděli ve Vatikánu zvýšená bezpečnostní opatření včetně podle agentury AP osobních prohlídek příchozích věřících. František nicméně nevynechal jízdu v otevřeném papamobilu po Svatopetrském náměstí i za jeho hranice a nakláněl se přes bezpečnostní bariéry, aby mohl stisknout ruce přítomným.

Islámští extrémisté již léta na sociálních sítích označují za možné cíle svých útoků Vatikán a Řím, který hostí sídlo římskokatolické církve. Katolíků ve světě je podle Vatikánu více než 1,2 miliardy, tedy zhruba šestina obyvatel planety.