Osmačtyřictiletý Aamer byl držen na Guantánamu kvůli podezření z vedení tálibanské jednotky, měl se prý také setkat s Usámou Bin Ládinem. Podle informátora z Guantánama měl být Aamer „náborář, finančník a spolupracovník” al-Kájdy. Oficiálně ale nikdy obviněn nebyl.

„Jak si můžete nárokovat právo žít v této zemi, žít s lidmi, tvářit se, jako že jste normální člověk, a pak prostě jít po ulici a snažit se zabíjet lidi?“ podotkl k teroristickým útokům ve Velké Británii. Aamer dodal, že podle jeho chápání islámu není zabíjení civilistů dovolené.

„Ani ve válce nemůžete jen tak zabít kohokoliv, děti, kaplany...Nemůžete si prostě vzít nůž, jít na ulici a začít bodat lidi. Pokud jste naštvaní na tuto zemi, můžete klidně vypadnout,“ podotkl Aamer v souvislosti s vraždou v květnu 2013, kdy dva muži v jihovýchodním Londýně ubodali a ubili noži a sekáčkem britského vojáka. Mělo jít údajně o mstu za zabité muslimy britskou armádou. [celá zpráva]

Aamer se také pozastavil nad spory mezi muslimy a nemuslimy. „(Tyto spory) extrémistům nahrávají. Když se budete koukat na lidi jako na teroristy bez toho, aby cokoliv udělali, budete je tím spíše směrem k násilí tlačit,“ myslí si Aamer.

Překládal Američanům v Zálivu

Brzy po útocích z 11. září 2001 byl Aamer zadržen v Afghánistánu lovci odměn a o rok později ho přepravili do Guantánama. Dalších pět let na to byl Aamer zbaven obvinění, ale trvalo dalších osm let, než ho Američané propustili.

Svému návratu do Anglie Aamer nevěřil, dokud neviděl pole z okna letadla, kterého v říjnu z Kuby přivezlo. Ještě téhož večera se v Londýně po čtrnácti letech objal se svou manželkou Zinneerou. „Ten moment okamžitě smyl čtrnáct let bolesti. Smyl tu únavu, tu agónii, ten stres. Bylo to, jako by to vše najednou neexistovalo,“ vzpomínal Aamer. Den na to se setkal se svými dospívajícími dětmi, se kterými si nyní „navzájem na sebe zvykají“.

Lidé v Británii, bojující za Aamerův návrat, mohli počátkem listopadu slavit.

Lidé v Británii, bojující za Aamerův návrat, mohli počátkem listopadu slavit.

FOTO: Profimedia.cz

Aamer, narozený v Saúdské Arábii, se do Velké Británie přestěhoval v devadesátých letech, po cestách a studiích v USA, Evropě a na Středním Východě. Mimo jiné pracoval během války v Zálivu pro americkou armádu jako překladatel.

V rozhovoru pro Daily Mail Aamer uvedl, že během výslechů na americké námořní základně se ho vyšetřovatelé opakovaně ptali na údajné rekrutování džhádistů v Londýně, což ale vždy odmítl. Aamer také prohlásil, že během jeho pobytu ve vězení ho vyslýchalo na dvě stovky vyšetřovatelů. Aamer tvrdí, že byl mučen různými metodami. Například mu byl odepírán spánek, byl připoutáván k podlaze v teplotách pod bodem mrazu až na 36 hodin nebo byl „bombardován nepřetržitou ohlušující rockovou hudbou”.

V roce 2005 se rozhodl, že už toho má dost a přestal s vyšetřovateli mluvit, odpovídat na jejich otázky. Aamer také vedl první hromadnou hladovku v historii Guantánama, a to i přesto, že byl měsíce zavřený na samotce. Vidličkou se mu podařilo seškrábat lepidlo na okně cely a narušit zvukové těsnění. Díky tomu mohl částečně komunikovat s ostatními vězni.

Mlátili mu hlavou o zeď

Aamer také v rozhovoru poukázal na až nelidské zacházení, jaké se mu dostalo po zadržení v Afghánistánu. Tvrdí, že mu mlátili hlavou o zeď na americké letecké základně v Bagrámu, kde byl držen před transferem do Guantánama. Aamer uvedl, že „rozšířené metodě výslechu“ byl přitom přítomný důstojník britské zpravodajské služby.

Mluvčí britského ministerstva zahraničí k tomu řekl: „Britská vláda je ostře proti mučení a krutému, nehumánnímu a ponižujícímu zacházení nebo trestům.“

Aamer uvedl, že kvůli tomu žádá omluvu od americké vlády. Po té britské zase chce, aby „otevřeně a transparentně“ vyšetřila údajnou spoluvinu na jeho mučení. Očekává se, že Aamer by měl dostat od britské vlády odškodnění, stejně jako předchozí vězni.

Britský předseda vlády David Cameron už vyzval vládní Zpravodajskou a bezpečnostní komisi, aby prošetřila tvrzení o britské spoluúčasti na mučení v Guantánamu.