„Tento summit má širší dimenzi, především má dát nový impuls našim vztahům s Tureckem včetně přístupového procesu,“ prohlásil šéf Evropské rady Donald Tusk.

Turecko by podle něj mělo účinně zasahovat proti převáděčům či aktivně bránit v cestě do Evropy těm, u nichž je jasné, že na azyl nárok nemají. Zdůraznil ale, že to není jediný klíč k řešení migrační krize.

„Důležitá je naše zodpovědnost a povinnost chránit své vnější hranice. To za nás nemůže žádná třetí země zajistit,“ upozornil. „Bez kontroly vnějších hranic se Schengen stane minulostí,“ varoval.

Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker po summitu zároveň oznámil, že komise v prosinci navrhne, jak by bylo možné uskutečnit legální přesídlení syrských uprchlíků z Turecka do EU. Členské země by se na plánu měly podílet na dobrovolném základě. Jde o iniciativu Německa. Jde údajně asi o 400 tisíc osob z uprchlických táborů v Turecku.

Davatoglu: Nový začátek

Turecký premiér Ahmet Davutoglu schůzku označil za „nový začátek (...) v našem přístupovém procesu s EU.“ Turecko teď potřebuje prohloubit vztahy s Evropou o to víc, že je kvůli incidentu s letadlem na nože s Moskvou.

Podle německé kancléřky Angely Merkelové musí Unie s Ankarou těsněji spolupracovat kvůli válce v Sýrii, boji s Islámským státem i s ohledem na ilegální migraci. „Hlavní kapitolou akčního plánu EU-Turecko bude to, jak ilegální migraci nahradit migrací legální a jak můžeme zlepšit situaci uprchlíků v Turecku,“ podotkla.

Ankara původně žádala tři miliardy eur (81 miliard Kč) na rok, nakonec se ale tato částka rozloží do dvou let a vyplácení bude vázáno na plnění dohodnutých podmínek. Půl miliardy eur vyplatí EU ze svého rozpočtu, o zbylých 2,5 miliardy se podělí členské státy. Na Česko tak vychází částka asi 25,5 miliónu eur, tedy téměř 700 miliónů korun.

Sobotka: Turecko nesmí přihlížet byznysu s lidmi

Premiér Bohuslav Sobotka po jednání českým novinářům řekl, že Ankara zpřísní ostrahu svých hranic, měla by aktivně bránit nelegální migraci do EU a zintenzivnit spolupráci s Bulharskem a Řeckem. Na území Turecka by se podle premiéra měla zlepšit péče o uprchlíky, k čemuž je určen unijní příspěvek. Výměnou za vízovou liberalizaci by Turecko mělo naplňovat readmisní dohody, které umožní vracení ilegálních migrantů z Evropy.

Už před summitem Sobotka Turecko vyzval, aby zasáhlo proti „byznysu s lidmi“ na svém území. „Není možné, aby Turecko přihlíželo, jak na jeho západním pobřeží fungují pašeráci lidí, jak tam funguje prodej například gumových člunů, jak tam inkasují obrovské peníze od uprchlíků za to, že jim umožní přepravit se na řecké ostrovy,“ sdělil.

Premiér označil dohodu za jeden z letošních nejvýznamnějších kroků k řešení uprchlické krize. Upozornil ale, že nejde o „kouzelný proutek, který od zítřka zajistí, že už nebudou do Evropy proudit žádní uprchlíci. Turecko může přispět k regulaci migrační vlny, ale samo ji nezastaví,“ uvedl.

Odmítl také návrh slovenského premiéra Roberta Fica vyloučit Řecko ze schengenské zóny, jelikož selhává v registraci uprchlíků. „Byl by to eventuálně velmi složitý proces a nemyslím si, že bychom k tomu měli přistupovat. Z hlediska proudění migrační vlny by to nevyřešilo vůbec nic,“ uzavřel s tím, že Řecku je ale třeba připomínat jeho povinnosti.