„Slabý výsledek summitu jen překryl trhliny, které v EU nadále existují,“ napsal list Die Welt k závěrům. Státníci se dohodli na posílení pomoci v krizových oblastech a na lepší ochraně hranic. „Vnější hranice EU budou v dohledné době nadále otevřené jak vrata od stodoly a bude to nutit mnoho členských států, aby prodloužily kontroly na národních hranicích,“ soudí Die Welt.

Server Spiegel Online jedovatě poznamenává k obecným prohlášením: „Je pozoruhodné, že se v závěrečném dokumentu vůbec objevila jedna konkrétní částka – miliarda eur (27 miliard Kč) pro Světový potravinový program (WFP)." [celá zpráva]

Budova Rady Evropy, kde se konal summit EU

Budova Rady Evropy, kde se konal summit EU

FOTO: Martin Meissner, ČTK/AP

I podle britského listu The Guardian se na summitu nerozhodlo skoro o ničem, kromě peněz pro humanitární organizace a tranzitní země. Volání po tom, aby evropské síly chránily řecké hranice, nebylo slyšet.

Video

Expirované video

BEZ KOMENTÁŘE: Dobrovolníci v Německu pomáhají uprchlickým dětem zkrátit si čekání. Zdroj: Reuters

Za nepřesvědčivý označil list Rzeczpospolita recept summitu EU na uprchlickou krizi: „Cožpak za miliardu eur, což je 0,3 procenta sumy pro Řecko, aby se vyhnulo bankrotu, bude Turecko s to udržet uprchlíky na svém území? Cožpak někdo opravdu věří, že bez nasazení armády se podaří ochránit před migranty stovky řeckých ostrovů ležících mnohdy jen pár kilometrů od tureckého břehu? Jak si lze představit, že Unie najednou začne odesílat do blíže neurčeného ,domů‘ milióny ekonomických migrantů, pokud země s tak dlouhou koloniální historií jako BritánieFrancie si s tím po desetiletí neporadily?“

Německá kancléřka Angela Merkelová odchází po summitu EU.

Německá kancléřka Angela Merkelová odchází po summitu EU.

FOTO: Martin Meissner, ČTK/AP

Uprchlická krize podle něj přerostla přes hlavu Angely Merkelové, která nejenže nemá pro řešení prostředky, ale ani nápad, jak to udělat: „To může znamenat, že období absolutní dominance Německa v evropské politice, zahájené před šesti lety, se nyní ukončuje.“

Spory se odložily, ale nezmizely

Podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung země osmadvacítky vyslyšely prosbu předsedy Evropské rady Donalda Tuska, aby na summitu neukazovaly světu vnitřní rozpory: „Přes všechnu na odiv stavěnou jednotu evropských partnerů bylo ale v Bruselu přesto zřetelné, že spory a vzájemná obviňování z uplynulých týdnů zachovaly své stopy.“ Podle BBC přitom Donald Tusk řekl, že snahou bylo, aby na sebe členské země přestaly ukazovat prstem.

Video

Expirované video

BEZ KOMENTÁŘE: Dron zachytil migranty na vratkém nafukovacím člunu na cestě na Lesbos. Zdroj: Reuters

Stejně vnímá průběh summitu i berlínský list Tagesspiegel: „Státy EU na krizovém summitu prozatím odložily svůj několikatýdenní spor o kurz uprchlické politiky. Napětí ale nezmizelo.“

Polský list Rzeczpospolita podotkl, že neuvážená slova kancléřky, která de facto zvala migranty do EU, rozštěpila EU a ohrozila její podstatu: „Samozřejmě, země Unie si nakonec rozdělily mezi sebe 120 tisíc uprchlíků, ale za jakou cenu! Zpochybněny jsou takové základy integrace jako schengenská zóna a strukturální fondy. Poprvé také čtyři země Unie byly přehlasovány ve věci klíčové pro národní suverenitu. To u Rumunů, Čechů, Maďarů a Slováků zanechá křivdu na dlouhá léta.“

Za ještě důležitější pokládá to, že oněch 120 tisíc rozdělených uprchlíků je jen symbol, protože každý den do Řecka dorazí 6000 dalších. Dohodnuté kvóty tedy vyřeší problém jen na tři týdny. A polských 12 tisíc uprchlíků bledne při vědomí, že každý den se v Británii usadí tisícovka přistěhovalců.