„Úterý bude důležitý den,“ řekl lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn, který jednání v Bruselu povede. „Všichni víme, že musíme najít společné evropské řešení.“

Jeho země považuje návrh textu pro ministry, který umožní redistribuci 120 tisíc migrantů, za vyvážený. „Lucembursko na původním návrhu Evropské komise tvrdě pracovalo a text konsensus umožňuje,” dodal Asselborn. „Dáme jej na stůl, bude to základ pro další práci.”

K novému plánu jen poznamenal, že „v dnešních diskusích původní návrh Evropské komise (k přerozdělení migrantů v rámci EU podle závazných kvót) nebude mít velmi pravděpodobně velkou váhu”.

Maďarské přijetí migrantů

AFP s odvoláním na nejmenované zdroje lucemburského předsednictví EU uvedla, že nový návrh počítá kromě jiného s tím, že Maďarsko zmizí ze seznamu zemí, které by měly vybudovat centra pro první zaregistrování migrantů přicházejících do Unie. Maďaři by se naopak měli nově zavázat, že přijmou určitý počet běženců.

Podle DPA také bude přerozdělování 120 000 Syřanů, Iráčanů a Eritrejců probíhat pomaleji, v první fázi dvouletého programu má být rozděleno 66 000 lidí z Itálie a Řecka a až v dalším roce se rozdělí „maďarských” 54 000.

„Jsme odhodláni dosáhnout dohody dnes,” zdůraznil francouzský ministr vnitra Bernard Cazeneuve. Francie patří spolu s Německem mezi ty země EU, které plán na přerozdělení uprchlíků podporují nejsilněji.

Podle německého ministra vnitra de Maiziéra si Evropa nemůže dovolit, aby úterní jednání ministrů k migraci skončilo bez výsledku.

Polský ústupek?

Asselborn také předpokládá, že Polsko přestane odmítat kvóty a možná bude s to strhnout další země visegrádské skupiny k větší „evropské solidaritě“ při řešení přistěhovalecké krize, i když polská prezidentka Ewa Kopaczová řekla: „Solidarita nemůže být vynucená solidarita.“ Asselborn zdůraznil, že nedostatek solidarity vidí podle agentury AFP především u Slovenska a Česka.

Podle diplomatických zdrojů Česká republika, Slovensko, Maďarsko a také Rumunsko nadále s návrhem na přerozdělování běženců podle kvót nesouhlasí.

Původní návrh by bylo možné prosadit kvalifikovanou většinou, panují však obavy, že by to rozštěpilo chatrnou jednotu EU.

Česká republika stále trvá na dobrovolném principu a kvóty odmítá. Obává se, že klíč, podle něhož by se rozdělilo 120 000 migrantů, by se mohly uplatňovat automaticky v dalších případech. [celá zpráva]

Migrantů je 467 000

Na řešení problémů naléhá Řecko, které je migrační krizí nejvíce postižené. Jeho premiér Alexis Tsipras označil migrační krizi za humanitární otázku. Varoval, že Evropa by mohla čelit ještě větším problémům, pokud nebude spravedlivě rozdělovat žadatele o azyl.

„Diskuse bude jistě dlouhá, vypjatá a složitá,“ řekl lotyšský ministr vnitra Rihards Kozlovskis před cestou do Bruselu.

Podle DPA z ní vypadne plán na platby za odmítnutí přijetí imigrantů ve výši 6500 eur na osobu, aby se jednání více nekomplikovala. Klíčovou otázkou zřejmě bude, kolik migrantů je každá členská země vůbec schopna přijmout.

Podle pondělního sdělení Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) dorazilo do Evropy letos 467 000 migrantů. Čtyřicet procent jich je ze Sýrie.