Souhlas parlamentu potřebovaly vlády v Berlíně a Vídni k tomu, aby mohly začít řešit detaily týkající se poskytnutí až 86 miliard eur (2,3 biliónu Kč) z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), které Řecko nutně potřebuje, má-li se vyhnout bankrotu.

Kancléřka Angela Merkelová v rozpravě varovala, že v případě odmítnutí programu by hrozil chaos. "Převládají v pondělní dohodě výhody nad nevýhodami? Jsem naprosto přesvědčená, že odpověď zní ano," řekla kancléřka. "Alternativou této dohody by nebyl dočasný odchod z eura... ale spíš očekávatelný chaos," dodala a připustila, že dohoda je pro Řecko i věřitele "tvrdá".

Německý vicekancléř a ministr hospodářství Sigmar Gabriel upozornil, že během komplikovaných jednání v Bruselu nešlo jen o Řecko, ale i o možné rozštěpení eurozóny. "Tento rozkol by Evropu zavedl ještě do mnohem hlubší krize, nejen té finanční," prohlásil. "Jsem přesvědčen, že toto řešení může fungovat," ujišťoval poslance i ministr financí Wolfgang Schäuble.

V Rakousku byl podle předpokladů mandát pro vládu hladce schválen. "Je to jen příležitost, nic víc... Dejme jim (Řekům) tuhle šanci," řekl o třetím záchranném programu kancléř Werner Faymann. "Patříme k jednotné Evropě, profitujeme z toho, a proto máme za sjednocenou Evropu i odpovědnost," dodal.

Šéf protiimigrantské a euroskeptické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Heinz-Christian Strache ale své kolegy nabádal, aby nedávali souhlas s "vyhazováním peněz" na záchranný program Aténám. "Nejde o žádný záchranný program pro Řecko, ale o program určený bankám a spekulantům", řekl.