Česká republika a další země byly na nočním jednání ostře proti původnímu návrhu Evropské komise na povinné přerozdělení stejného počtu lidí podle předem určených kvót a nakonec se jim tento postoj podařilo prosadit, uvedl po jednání český premiér Bohuslav Sobotka.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„Svedli jsme velkou bitvu, s úspěchem, protože se nám podařilo udržet princip dobrovolnosti... Bude na jednotlivých členských státech, aby přišly se svými návrhy," řekl šéf české vlády s tím, že o žádných konkrétních počtech zatím nebyla řeč. Podle Sobotky byla jednání velmi komplikovaná a šlo o „bitvu o principy”. „Podařilo se nám prosadit princip nutnosti konsensu, bylo by nešťastné, kdyby se země v této věci přehlasovávaly,” dodal premiér.

Premiér  už před 23.00 uvedl na Twitteru, že kvóty na vrcholné schůzce skutečně odmítl. „Podpořil jsem navracení ekonomických uprchlíků, stabilizaci zemí jejich původu a lepší ochranu vnějších hranic,” napsal Sobotka.

Ministerský předseda tvrdí, že by bylo chybou, kdyby se summit soustředil na přerozdělování uprchlíků. „To není řešení té současné krize,” uvedl. Mezi způsoby řešení podle něj naopak patří zajištění skutečného fungování vnější hranice schengenského prostoru.

Zleva šéf Evropské rady Donald Tusk, český premiér Bohuslav Sobotka, polská premiérka Ewa Kopaczová a maďarský premiér Viktor Orbán před summitem v Bruselu

Zleva šéf Evropské rady Donald Tusk, český premiér Bohuslav Sobotka, polská premiérka Ewa Kopaczová a maďarský premiér Viktor Orbán před summitem v Bruselu

FOTO: Julien Warnand, ČTK/AP

Migranti bez práva na azyl se mají vracet

Dalším bodem, který premiér zmínil, je nutnost zajistit návrat těch migrantů, kteří do Evropy přijeli z ekonomických důvodů a nemají právo na azyl. Současně se podle něj musí zasáhnout proti sítím pašeráků lidí jak na evropském území, tak na moři.

„Migranti, kteří nemají právo na pobyt v EU, musí být vraceni," zdůraznil předseda unijních summitů Donald Tusk. Odpověď Unie na migrační krizi je totiž širší. Unie kromě rozdělování migrantů řeší také spolupráci se třetími zeměmi či aktivní zásahy proti pašerákům lidí.

Německá kancléřka Angela Merkelová na své tiskové konferenci připomněla, že řešení se bude týkat celkem 60 000 osob. Kromě oněch 40 000 osob, které se zdržují v Itálii a Řecku, přijmou země Unie také 20 000 osob s nárokem na mezinárodní ochranu, které se ale nyní nacházejí mimo evropské území.

Hledá se řešení

Podle evropské agentury Frontex od počátku roku se do Itálie dostalo dalších více než 47 tisíc nelegálních imigrantů a do Řecka více než 48 tisíc. Sobotka se vyslovil také pro zřízení středisek mimo evropské území, kde by žadatelé o azyl mohli čekat, zda jej skutečně získají.

Povinné kvóty zřejmě na summitu neprojdou. Proti není jen Česko, ale také další země EU.

Stálý předseda Evropské rady Donald Tusk nicméně zdůraznil, že dobrovolné kvóty budou fungovat jen v případě, že se do řešení problému s přívalem uprchlíků zapojí všechny země a přijdou s konkrétními a závaznými návrhy. Dodat by je podle něj měly do konce července. „Solidarita bez nutných obětí je jen čistým pokrytectvím, nepotřebujeme prázdná slova o solidaritě, ale závazky a čísla,” dodal.