Ahmed uprchl ze Sýrie spolu s bratrancem Chálidem (45). Pětadvacet dní putovali pěšky, autem, vlakem, lodí. Teď sedí na lůžku a v mobilu si „listuje“ fotografiemi z cesty − poušť, přeplněný člun do Itálie, trajekt do Skandinávie. „Protože je to dobrá země,“ odpovídá na otázku, proč si zvolil tak daleké Švédsko.

Ahmed se v Märstě nezdržel příliš dlouho. Jméno, fotografie, otisky prstů a už mířil do větší ubytovny. Denně naplní autobus, někdy dva. V čekárně lezou malé děti po lavicích a velkých modrých igelitových taškách.

Verbování džihádistů

Rodiče do tašek napěchovali vše, co obdrželi na nejbližší dny: povlečení s květinovým vzorem, ručníky, zubní kartáčky, tekuté mýdlo, šampóny. Dostali i peníze a mohli si ponechat své šaty a mobily. „Nic jiného ani nemám,“ přiznává Ahmed.

Většina běženců získá v podstatě neomezené právo pobytu. Takovou otevřenost považují Švédové za samozřejmost. „Jsme malá země, ale humanitární velmoc. Jsem na to hrdá,“ vyjádřila v německé televizi ARD mínění mnohých Inge Sundströmová, studentka medicíny.

„Některé státy se pokoušejí uprchlíky odsunout. My to neděláme,“ vysvětluje Michael Ribbenvik, zástupce šéfa Národního úřadu pro přistěhovalectví.

Jeho lidé jen s nejvyšším vypětím sil obstarávají bydlení pro sílící proud běženců. „Třicet tisíc jich žije v bytech, pro dvacet tisíc jsme sehnali lůžka v bývalých nemocnicích, mládežnických ubytovnách nebo v nevyužitých letních ubytovnách. Přes zimu nám dal k dispozici své hotely zdarma dokonce i jeden zábavní park,“ vypočítává.

Tomu, kdo získá azyl, začíná dvouleté období integrace. Pracovní úřad připraví rekvalifikaci a studijní plány − včetně jazykových kurzů a praxe ve firmách − a vše zaplatí. Po dvou letech by si cizinci měli najít práci − a to se podaří jen každému čtvrtému.

Před pěti lety na nás lidé plivali. Dnes nám potají ukazují, že nám drží palcečlen Švédských demokratů

Vláda ukončila minulý pátek program pro 32 tisíc uchazečů o práci, protože někteří instruktoři ho zneužívali k verbování bojovníků pro organizaci Islámský stát.
Mahmúd Rávání působí jako pověřenec pro integraci úřadu ve Stockholmu-Spänze a přeje si mít na vše tolik času jako dříve. Když míval pod palcem 30 svěřenců místo dnešních 85, sám je obtelefonovával a probíral s nimi vše potřebné. „Teď jsem vděčný, když mi chvilku nezvoní mobil,“ přiznává.

Ničí ho, že se i lépe kvalifikované ženy musí živit jako uklízečky, protože pro ně nemůže získat lepší místa − uchazeček je příliš a místa chybějí.

Politici už nemlčí

Dlouho nikdo nekladl zpochybňující otázky − kromě Švédských demokratů, strany s extrémně pravicovými kořeny požadující snížit přistěhovalectví o 90 procent. Strkat hlavu do písku však jde stále obtížněji − přeplněné ubytovny, přetížení úředníci, chybějící pracovní místa, frustrovaní běženci rozleptávají proslulou a místy až bezbřehou švédskou velkorysost.

Křesťanští demokraté už loni v prosinci navrhli, aby uprchlíci dostávali od země tří korunek povolení k trvalému pobytu po tříletém „zkušebním“ období, museli se spokojit s nižšími dávkami a ze mzdy by odváděli vyšší daně. Přisadili si i liberálové – žádají občanství jen pro ty, kteří dostatečně zvládnou švédštinu a dokážou se o sebe postarat.

Žádná země EU nepřijímá na obyvatele tolik běženců
Loni požádalo ve Švédsku o azyl 81 300 lidí
Letos se očekává až 105 tisíc uprchlíků
Ve Švédsku žije celkem 9,7 miliónu obyvatel

V lednu označil každý pátý dotazovaný imigraci za závažný problém – ještě před rokem by takový výsledek byl stěží představitelný.

Markus Wiechel, pověřenec Švédských demokratů pro integraci, sedí v parlamentní kantýně úplně v rohu, nikdo ho nezdraví, neosloví. „Nálada se otáčí. Lidé se jen ještě neodváží vyslovit své mínění veřejně a nahlas. Před pěti lety, když jsme poprvé pronikli do parlamentu, na nás během kampaně lidé plivali. Dnes nám potají ukazují, že nám drží palce,“ svěřuje se.