„Stroj havaroval u letecké základny Marinovka u Volgogradu. Na palubě byli dva členové osádky, jejichž osud není znám. Let se odehrával bez výzbroje. Letoun pilotovali zkušení letci, z nichž každý měl nalétáno více než tisíc hodin,“ uvedly agentury TASS a RIA Novosti. Stroj se zřítil sedm kilometrů od letiště.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Po havárii stroje byly všechny Suchoje Su-24 (v kódu NATO Fencer) uzemněny. "Na základě rozhodnutí generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace byly dočasně pozastaveny všechny lety Su-24 do té doby, než se vyjasní příčina nehody," uvedl web Sputnik.

Provoz stárnoucích bombardérů Su-24 v ruském letectvu provází řada katastrof. Předchozí havárie se stala v listopadu 2012 na letišti u Rostova na Donu, kdy letoun sjel z přistávací dráhy a shořel. Posádka se katapultovala a vyvázla bez zranění. Nehodu podle ministerstva obrany způsobil brzdicí padák, který se během přistávání utrhl.

Poprvé v Afghánistánu

Bombardér Su-24 je nadzvukový, dvoumístný dvoumotorový hornoplošník s měnitelnou geometrií křídel určený pro boj za každého počasí. Je považován za sovětskou obdobu amerického letounu F-111. Do výzbroje sovětského letectva byl zařazen v polovině 70. let, modernizovaná verze Su-24M pak v roce 1983.

V roce 2010 se rozhodlo o jeho nahrazování stroji Su-34. Tucet vyřazovaných strojů by mohla získat Argentina.

Bojově byly poprvé nasazeny tyto Suchoje za války v Afghánistánu. Proti Tálibánu je po rozpadu SSSR nasazoval v Afghánistánu i Uzbekistán.

Použit byl jak ruským letectvem ve válkách v Čečensku, tak v krátké válce s Gruzií v srpnu 2008. Naposled je použily syrská armáda proti rebelům a ukrajinské letectvo v nynějším konfliktu s proruskými separatisty na východní Ukrajině.