„Ja z Čech,“ uvedl lámanou ruštinou maskovaný muž v uniformě a s puškou v ruce. Video ukazuje Bena v prázdné místnosti, jejíž stěny lemují zbraně. Není jasné, kdy a kde bylo pořízeno, Novorossija ho však na internet umístila minulý týden.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Na Ukrajinu se podle svých slov Ben vydal, protože ho znepokojily záběry z kyjevského náměstí Majdan a požár během nepokojů v Oděse. [celá zpráva]

„Politici u nás říkají, že vojáci Novoruska, tedy separatisté, jsou teroristé. Ale my víme, že to není pravda,“ dodal Čech na videu. Na dotaz muže za kamerou, kolik lidí v České republice za povstalci stojí, uvedl, že veřejné mínění je rozděleno na polovinu.

Ben také tvrdí, že sdělovací prostředky v České republice neříkají pravdu, protože jen tlumočí oficiální postoje českých politiků. Pravda je podle něj k nalezení na soukromých internetových stránkách.

Na závěr dostává otázku, co v Čechách dělal. Ben odpověděl: „O tom bych nerad mluvil. Je to byznys.

Ben není sám

Na Ukrajině bojují podle odhadů až desítky Čechů. Nejméně dva z nich přišli o život. Úmrtí tělocvikáře z Brna Iva Stejskala potvrdila na Facebooku jeho sestra, která současně sdělila, že zemřel i jeho spolubojovník Vojtěch Hlinka ze Žatce.

Kromě Stejskala a Hlinky bojují za separatisty zřejmě i další Češi. Třeba devětatřicetiletý Oldřich Grund, po kterém pátrá česká policie, píše na Facebooku v příspěvku ze začátku srpna, že se stal hrdinou Novoruska. Tímto výrazem označují separatisté ruskojazyčné oblasti Ukrajiny.

Grund se chlubí, že obdržel kříž za statečnost a dýku s věnováním od „plukovníka Strelkova“. Pod jménem Igor Strelkov vystupuje ruský důstojník, který byl do poloviny srpna hlavním velitelem východoukrajinských proruských povstalců.

České zákony ale zakazují vojenskou službu v cizích armádách pod trestem až pěti let vězení. Výjimkou je služba v armádách členských zemí NATO či služba se souhlasem prezidenta.