„Švédský lid rozhodl. V důsledku zítra (v pondělí) podám demisi,” řekl svým stoupencům premiér, který stál v čele středopravé vlády od roku 2006. Reinfeldt také oznámil, že odstoupí z čela své konzervativní Umírněné koaliční strany, která získala jen necelou čtvrtinu hlasů, oproti 30 procentům před čtyřmi lety.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Dosavadní premiér Fredrik Reinfeldt uznal volební porážku, jeho konzervativní strana Noví umírnění míří do opozice.

Dosavadní premiér Fredrik Reinfeldt uznal volební porážku, jeho konzervativní strana Noví umírnění míří do opozice.

FOTO: Henrik Montgomery, ČTK/AP

Po sečtení téměř 99 procent hlasů vedou sociální demokraté s 31,2 procenta hlasů, což znamená, že vůdce strany Stefan Löfven bude pravděpodobně pověřen sestavením nové vlády.

Jeho misi však zřejmě zkomplikuje pozoruhodný vzestup radikálně pravicových Švédských demokratů. Ti se podle agentury AFP stávají třetí nejsilnější švédskou politickou stranou se ziskem přibližně 13 procent hlasů, zatímco v minulých volbách před čtyřmi lety dostali 5,7 procenta.

Lídr radikálně pravicových Švédských demokratů Jimmie Åkesson

Lídr radikálně pravicových Švédských demokratů Jimmie Åkesson.

FOTO: Anders Wiklund, ČTK/AP

„Jsme teď pány hry. Je zjevné, že ostatní (strany) na nás od nynějška budou muset brát zřetel. Je třeba vládnout zemi a to bude těžké, pokud nebudou ochotni s námi mluvit," prohlásil vůdce této protipřistěhovalecké strany Jimmie Åkesson (35).

Sedm ostatních parlamentních stran až dosud vylučovalo jednání se Švédskými demokraty, kteří by podle projekce veřejnoprávní televize SVT měli v parlamentu posílit z 20 na 47 poslanců.

Koalice sociálních demokratů se Zelenými a Levicovou stranou by měla získat 160 mandátů, zatímco čtyři středopravé strany 142. K dosažení parlamentní většiny je zapotřebí nejméně 175 mandátů.

Löfven s radikály jednat nebude

Löfven jako pravděpodobně nový vůdce země se bude moci opřít o dobrý stav ekonomiky a veřejných financí, ale čekají jej složitá jednání o sestavení vlády. Další výzvu představuje i nespokojenost mnoha Švédů s velkorysou přistěhovaleckou politikou, z níž zřejmě pramení úspěch krajní pravice.

Löfven před svými přívrženci již ohlásil, že je připraven pustit se do sestavování nové vlády a že koaliční rozhovory zahájí se Zelenými. Nabídl rovněž ruku „ostatním demokratickým stranám”, které by byly ochotné s ním spolupracovat, s výjimkou Švédských demokratů. Vyjednávání s krajní pravicí vyloučil.