Dokumenty dokládají, že od počátku války dostávaly nacistické jednotky k „bleskovým vítězstvím“ i při hromadných vraždách metylamfetamin, tedy novou umělou drogu, kterou v roce 1937 vyvinula berlínská firma Temmler–Werke, zaměstnávající také chemika Fritze Hauschilda.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Nacističtí lékaři totiž zjistili, že ze všech stimulačních látek zaručuje největší vojenský úspěch právě Hauschildův metylamfetamin – pervitin, který na většinu lidí účinkuje podobně jako vlastní adrenalin. Extrémně podporuje výdrž a soustředění, snižuje pocit bolesti, hladu i žízně.

Vedle potlačení potřeby spánku vystupňuje sebevědomí a připravenost nést vysoké riziko. Pervitin nejdříve testovali na sobě studenti medicíny, kteří po dávce drogy dokázali po dvou dnech a jedné noci bez spánku úspěšně řešit úkoly. Následovaly testy na vězních koncentráků, jež měly zjistit, jaká dávka nejlépe odpovídá splnění bojových úkolů. Mnozí oslabení vězni to nepřežili.

Když wehrmacht v roce 1940 během několika týdnů pronikl Nizozemskem, Belgií, Lucemburskem a Francií, byl za rychlým postupem i pervitin – nacistická média referovala, že „hrdinní pěšáci prošli za den až 60 kilometrů“. Britský tisk ale upozornil, že „Němci užívají nějakou zázračnou pilulku“.

Návyk může vyvolat šílenství

Ještě během testů s drogou vpadlo Německo do Polska, vojenští lékaři přitom vykupovali lékárny. Temmlerova fabrika vyexpedovala pro wehrmacht na 35 miliónů tablet jen pro francouzské tažení. Účinnost látky byla deset hodin, působila i proti chladu a strachu.

Když se ale vojákům dávky pervitinu příliš zvýšily, ukázalo se, že návyk může vyvolat i stavy šílenství. Jednou z obětí se tehdy stal prominentní pilot Ernst Udet, který se jako závislý na pervitinu a alkoholu zastřelil. Nacistická propaganda tvrdila, že „zahynul při plnění povinností“, a Hitler mu nechal vystrojit pompézní pohřeb.

Služba je tady tvrdá, omlouvám se, že píšu až teď, ale potřeboval bych, abyste mi poslali pervitindopis vojáka domů

Statistika pozemních vojsk od září 1939 do dubna 1944 evidovala 705 úmrtí po požití alkoholu. Toto číslo však bylo uměle sníženo, protože většinu smrtelných případů při dopravních srážkách, nehodách se zbraněmi a při sebevraždách provázel alkohol.

O pilulku si psal i Heinrich Böll

O drogu si vojáci psali domů, jak dokládá týdeník Der Spiegel: „Služba je tady tvrdá, omlouvám se, že píšu až teď, ale potřeboval bych, abyste mi poslali pervitin... Váš Hein.“ Dopis byl psán 9. listopadu 1939 z okupovaného Polska do Kolína nad Rýnem. V květnu 1940 prosbu opakoval.

Téhož roku, 19. července, žádal z Brombergu o „trochu pervitinu“ také voják Heinrich Böll, který v roce 1972 jako první německý poválečný spisovatel dostal Nobelovu cenu za literaturu. Posíleni pervitinem startovali rovněž letci bombardérů Göringovy luftwaffe k nočním náletům na Británii.

Jeden z posledních žijících v ARD řekl: „Startovalo se většinou po desáté večer z Německa nebo z Norska. Dvě hodiny tam, shození bomb a pak dvě hodiny zpátky. To by člověk bez patřičné stimulace nevydržel. Přece jsem jako kapitán bombardéru nemohl usnout...“

Spotřeba dvě stě miliónů tablet
Ačkoliv od července 1941 spadala droga pod zákon o opiátech, dostal v témže roce wehrmacht dalších deset miliónů tablet
Podle týdeníku Der Spiegel spotřebovali vojáci wehrmachtu a luftwaffe v letech 1939–45 přes 200 miliónů tablet pervitinu
Pravidla pro pervitin z 18. června 1942 pak říkala, že „dvě tablety potlačí spánek na tři až osm hodin, dvakrát dvě tablety na 24 hodin“

Když v roce 1942 při tažení proti SSSR sovětští vojáci obklíčili více než pětisetčlennou skupinu, rozhodl vrchní lékař vydat mužům pervitin, aby překonali půlmetrové závěje při teplotě minus 30 stupňů.

„Po půlhodině hlásili vojáci, že se už cítí mnohem lépe, znovu pochodovali, dodržovali řazení a nabyli odvahu,“ zapsal lékař.

Pervitin brali povinně i dětští vojáci, aby se přes den učili a v noci sloužili u protiletadlových děl. Tablety s drogou nechyběly ani při výcviku námořníků určených do torpéd proti nepřátelským lodím.