Unijní předáci mají také vyzvat Evropskou investiční banku a Evropskou banku pro obnovu a rozvoj, aby nefinancovaly nové projekty státního sektoru v Rusku a nepůjčovaly na ně prostředky.

Šéfové zemí EU reagovali na naléhání USA, aby osmadvacítka zostřila opatření proti Moskvě, uvedla agentura Bloomberg. Americký viceprezident Joe Biden řekl v telefonickém rozhovoru ukrajinskému prezidentovi Petru Porošenkovi, že Spojené státy probírají s vůdci EU „opatření proti Rusku za jeho pokračující eskalaci konfliktu“. Plyne to z vyjádření Bílého domu.

Porošenko pak podle agentury Reuters naléhal na šéfy EU, aby Unie zostřila sankce. Mluvil o tom s předsedou Evropské rady Hermanem van Rompuyem. Důvodem by mělo být sestřelení ukrajinského letadla a údajné zapojení Ruska do náletů.

Rozdělená EU

I německá kancléřka Angela Merkelová připustila před zahájením summitu, že se tvrdší opatření proti Rusku dostanou na pořad jednání. Před jednáním ale dodala, že se to ale zatím neprobíralo se všemi zeměmi, takže nemůže předjímat výsledky.

Podle ruské agentury ITAR-TASS ale devět zemí bylo připraveno sankce vetovat. Podle Bloombergu byly proti Francie, Německo. Rakousko, ŘeckoItálie. Tvrdší postup naopak požaduje Polsko a pobaltské země. Zostření sankcí vyžaduje jednohlasnost.

Spojené státy sdělily evropským spojencům, že Rusko posílá separatistům těžké zbraně navzdory svým prohlášením a slibům.

Podle Reuters evropští státníci se shodnou na zostření sankcí, ale ne tak velkém, jaké chtějí USA. Americké sankce, které mohou být zavedeny i jednostranně bez podpory EU, by se měly zaměřit na sektor bankovnictví a zbrojního průmyslu.

Po anexi Krymu a proruském povstání na východě Ukrajiny západní státy postupně zostřovaly sankce. Desítky ruských podnikatelů, politiků a novinářů a neméně prorusky orientovaných Ukrajinců se ocitlo na černých seznamech USA a EU, což obnáší zákaz vstupu a zmrazení případných bankovních účtů.