Jasné je jedno: hrozí, že konflikt může přerůst do ještě větších rozměrů a dokonce i do války. "Vítejte ve studené válce číslo dvě," napsal ruský analytik Dmitrij Trenin ve svém článku v časopisu Foreign Policy. "Nedávný vývoj ukončil období partnerství a spolupráce mezi Západem a Ruskem, které obecně během čtvrtstoletí po skončení studené války převažovalo," dodal Trenin.

Ruští vojáci při postupu v Abcházii

Ruští vojáci při postupu v Abcházii

FOTO: Vladimir Popov, Reuters

Ruský politolog není jediný, kdo považuje boj za Ukrajinu za největší mezník v evropské bezpečnosti od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Je pravdou, že již nejspíš nedojde k jaderné konfrontaci a hromadění vojenských sil na obou stranách, nicméně dopad na jiné bezpečnostní problémy a světovou ekonomiku může být obrovský. Znovu mohou být například rozdmýchány některé ze "zamrzlých" konfliktů, například v Moldavsku, Ázerbájdžánu či Gruzii.

Gruzínská armáda ostřeluje jihoosetinské území

Gruzínská armáda ostřeluje jihoosetinské území

FOTO: Irakli Gedenedze, Reuters

Nynější kroky Ruska mají navíc mnohem větší dopady, než měla vojenská intervence Moskvy v Abcházii a Jižní Osetii v roce 2008. "Ukrajina je jiná. Je na zlomové linii a je příliš velká," říká Constanze Stelzenmüllerová, autorka nedávné rozsáhlé studie o nové zahraniční a bezpečnostní politice Německa. "Začíná éra soutěžení. Proto si myslím, že analogie se studenou válkou je přesná. Pokud jste v Berlíně, cítíte to tak," dodává.

Odborníci oslovení agenturou AP to ale vidí trochu jinak. O druhou studenou válku prý nejde, a to hned z několika důvodů. Komunismus už dávno není obávaným nepřítelem a Rusko a Západ jsou na sobě vzájemně ekonomicky závislí. Jejich ekonomiky jsou natolik propojené, že by bylo obtížné vrátit se do doby "hermeticky uzavřeného boje nás proti nim", napsala AP.

Londýn patří k oblíbeným místům Rusů.

Londýn patří k oblíbeným místům Rusů.

FOTO: Profimedia.cz

Americké firmy jako například McDonald's a Pepsi mají v Rusku obrovský odbyt, stejně tak s Ruskem čile obchodují v mnoha oblastech státy Evropské unie. A Rusko zásobuje třetinu Evropy svým plynem. Moskvu ale přitom může krize zasáhnout víc než Západ. Rusko je závislé na příjmech z ropy a plynu, které tvoří více než dvě třetiny exportu země. Polovina ruského exportu směřuje do Evropské unie a bohatí Rusové si oblíbili místa, jako je Londýn, kde si kupují domy a v tichosti provozují své podniky.

"Londýn je mnohem důležitější pro Rusy než Rusové pro Londýn," myslí si odbornice na nemovitosti Yolande Barnesová. Rusové si prý kupují pouze 2,5 procenta významných londýnských nemovitostí.