Podle propočtů by nyní měla lidová strana v 60členném parlamentu 23 křesel, o tři méně než po předchozích volbách v roce 2009. Výrazně by si naopak polepšila liberální Demokratická strana (DS), kterou před čtyřmi lety volila čtyři procenta Lucemburčanů, nyní má průběžně kolem 19 procent hlasů. Liberálové by tak získali 13 poslanců stejně jako socialisté z Lucemburské socialistické dělnické strany (LSAP), která byla dosud součástí vládní koalice.

Zda bude Juncker schopen znovu sestavit vládu a setrvat případně v křesle premiéra, zatím není jasné - vše závisí na přesných výsledcích zbylých stran. Teoreticky by totiž mohla vzniknout trojkoalice LSAP, liberálů a zelených, která by vítěze voleb poslala do opozice.

Premiérem je od roku 1995

Další spolupráce dosavadních koaličních partnerů z CSV a LSAP není příliš pravděpodobná, protože to byli právě socialisté, kdo vyzval letos Junckera k demisi. Důvodem byl závěr parlamentní komise, podle níž předseda vlády nedokázal zabránit zneužívání moci ze strany rozvědky. Lucemburské zpravodajské služby čelí od loňska obvinění, že sbíraly informace o obyvatelích a podnicích a zpronevěřovaly státní peníze.

Osmapadesátiletý Juncker je nejdéle sloužícím premiérem v Evropské unii, v čele lucemburské vlády stojí od roku 1995. Měl velký vliv na vznik eura a až do letošního ledna byl v čele Euroskupiny sdružující ministry financí zemí platících eurem.