Rusbridger ve svém pondělním článku napsal, že před měsícem, když The Guardian otiskl několik materiálů na základě Snowdenových odhalení, mu jeden z britských představitelů řekl: „Tak jste se pobavili, a teď chceme, abyste ten materiál vrátili.“ Po několika dalších rozhovorech přišli do londýnské redakce listu dva bezpečnostní experti. Ve sklepě budovy pak osobně dohlédli na to, aby byly diskety se Snowdenovými informacemi zničeny.

Rusbridger k tomu dodal, že vzhledem k možnostem současné digitální techniky to byl zcela bezvýznamný a symbolický čin. „Budeme dále trpělivě a pilně zveřejňovat Snowdenovy dokumenty, ale ne v Londýně,“ sdělil. Deník podle agentury AP zřejmě chce materiály publikovat z míst, která nepodléhají britské jurisdikci.

Podle agentury DPA informace předané Guardianu pravděpodobně ani po zničení disket nejsou ztraceny a zjevně stále existují další kopie. DPA a pozorovatelé přitom odkazují na výroky samotného Snowdena, jenž v polovině července Guardianu vyhýbavě odpověděl na otázku, kolik lidí má kopie.

Sídlo novin The Guardian

Sídlo novin The Guardian

FOTO: Suzanne Plunkett, Reuters

„Vše, co k tomu mohu říci, je, že americká vláda to nemůže utajit tím, že mě uvězní nebo zabije,“ uvedl tehdy Snowden v písemné odpovědi.

Rusbridger prý při svých jednáních s vládními zástupci a ještě před zničením disket upozornil na to, že list nemůže dělat svoji novinářskou práci, pokud se bude řídit přáním vlády. Dostalo se mu odpovědi, že práci vykonal, jelikož rozpoutal debatu o sledování lidí: „Máte svoji debatu. Už není třeba o tom dále psát.“

Mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic dnes označila tlak tajných služeb na list The Guardian za šokující zásah do svobody tisku. Podle Michaela Rediskeho z vedení organizace je však nepochopitelné, proč se šéfredaktor Guardianu nátlaku podvolil a proč se okamžitě neobrátil na soud a na veřejnost.