Přestože tajné služby při podobných akcích mívají žně pravidelně, před čtyřmi lety dosáhlo nasazení tajných služeb neuvěřitelně vysoké úrovně. Necelý rok po hypoteční krizi, která otřásla ekonomikami, byly hromadně napadány telefony Blackberry, aby bylo možné sledovat odesílané zprávy. Tajné služby GCHQ a MI6  zřídily několik vlastních internetových kaváren, kde se nabourávaly do počítačů účastníků. Takto získávaly i přístupová hesla a kódy.

Jedním z terčů britské služby GCHQ byl turecký ministr financí a jeho patnáct kolegů. Dalším cílem byly počítače jihoafrické delegace. Cílem bylo proniknout i do jihoafrické vládní počítačové sítě a snahou bylo získat dokumenty jihoafrických delegátů G20.

Došlo i k pokusu odposlouchávat tehdejšího ruského prezidenta Dmitrije Medvěděva, když jeho telefonáty do Moskvy šly přes satelit. Zprávu od něj a od dalších ruských účastníků se pokusili dekódovat experti z americké tajné služby NSA v Menwith Hill.

Akce trvala nejméně půl roku

Z dokumentů, které získal list Guardian, plyne, že plán odposlechů byl schválen na ministerské úrovni. Ředitel GCHQ sir Iain Lobban slíbil 2. dubna na schůzce tehdejšímu ministru zahraničí Davidu Milibandovi: „Záměrem GCHQ je zajistit, že zprávy vztahující se k požadovaným výstupům vlády Jejího Veličenstva a předsednictví G20 se dostanou k zákazníkům v pravou chvíli a ve formě, že je bude možné použít.“ Dva dokumenty potvrzují, že zprávy tajných služeb byly předány ministrům.

Akce trvala podle Guardianu nejméně šest měsíců.