Hlavní obsah

Evropské instituce kritizují diskriminaci v Ázerbájdžánu

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Berlín

Hlavní celoevropské instituce ve čtvrtek kritizovaly ázerbájdžánský režim za diskriminační zákony, které vláda autoritářského prezidenta Ilhama Alijeva přijala nedlouho před říjnovými prezidentskými volbami. Český prezident Miloš Zeman přitom týž den kritiku z české strany mírnil, aby nezhoršil obchodní vztahy s touto zemí.

Foto: Profimedia.cz

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev

Článek

Představitelé Evropské unie, Rady Evropy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) vyjádřily znepokojení nad omezováním svobody slova, které je v rozporu s mezinárodními závazky Ázerbájdžánu.

Jejich stížnost vyvolal nový zákon, jenž pomluvu na internetu označuje za zločin. Trestá ji pokutou až tisíc ázerbájdžánských manatů (25 000 korun) a vězením do tří let. Alijev zákon v minulých dnech podepsal navzdory důrazným protestům evropských institucí.

Zmocněnec Rady Evropy pro lidská práva Nils Muiznieks a zástupkyně OBSE pro svobodu médií Dunja Mijatovičová na mezinárodní konferenci v Kolíně nad Rýnem uvedli, že ázerbájdžánský zákon může postihnout legitimní kritické hlasy opozice a "dál omezit už nyní skromný prostor pro svobodné vyjádření názorů".

Foto: Profimedia.cz

Ázerbájdžánská policie zasahuje proti demonstrujícícm představitelům opozice

Znepokojení nad dalším omezováním svobody slova v Ázerbájdžánu vyjádřili v prohlášení i ministryně zahraničí EU Catherine Ashtonová a eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle.

Alijev si obhájení funkce pohlídá

Alijev se v Ázerbájdžánu dostal k moci v roce 2003 po smrti svého otce. Říjnové prezidentské volby nepochybně vyhraje, protože režim má pod kontrolou média, politické strany i soudní systém a jakékoli projevy odporu a nespokojenosti tvrdě potlačuje.

Země zaujímající strategickou polohu mezi Ruskem, Íránem a Tureckem je klíčovým dodavatelem energetických surovin do Evropy a tranzitní cestou pro spojenecké jednotky operující v Afghánistánu. Tyto skutečnosti podle evropských ochránců lidských práv vedou evropské politiky k tomu, že zavírají oči před porušováním lidských práv v Ázerbájdžánu.

Spory o váhu etických, politických a ekonomických zájmů se v minulých dnech přenesly i do České republiky. Kritické výroky ministra zahraničí Karla Schwarzenberga na adresu režimu v Baku vyvolaly nevoli prezidenta Miloše Zemana, podle něhož ministr ohrožuje obchodní zájmy českých firem.

Schwarzenberg v březnu označil ázerbájdžánský vládnoucí klan za "rodinnou diktaturu". Ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí výroky šéfa české diplomacie označilo za neobjektivní a neseriózní a žádalo vysvětlení.

Anketa

Mělo by Česko kritizovat porušování lidských práv v Ázerbájdžánu?
Ano, je třeba se zasazovat o demokracii
42,1 %
Ne, obchodní vztahy jsou důležitější
57,9 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 10042 čtenářů.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám