O prezidentovi v Itálii rozhoduje 1007 volitelů, k nimž patří kromě poslanců a senátorů také 58 zástupců regionů. V prvních třech kolech bylo ke zvolení zapotřebí dvou třetin hlasů, od čtvrtého kola pouze absolutní většina, tedy aspoň 504 hlasů. Série volebních neúspěchů tak některé politiky přiměla k úvahám, že by se měl Napolitano nechat přesvědčit, aby ve funkci zůstal.

Sobotní dopolední volbu bojkotovalo 462 volitelů, kteří odevzdali nevyplněné lístky. Nejvíce hlasů získal odborník na ústavní právo Stefano Rodotà, avšak 210 lístků, odevzdaných pro něj na zvolení zdaleka nestačilo.

Vzhledem k patové situaci začaly obě hlavní italské strany, Demokratická strana Piera Luigiho Bersaniho a pravicová strana Lid svobody Silvia Berlusconiho, tlačit Napolitana k tomu, aby zůstal ve funkci i pro další sedmiletý mandát. Napolitana Italové respektují, on ovšem už v minulosti několikrát řekl, že vzhledem ke svému věku chce z politiky odejít.

Italský prezident nemá velkou politickou moc, ale rozhoduje o rozpuštění parlamentu, o konání voleb a složení vlády. Itálie je od únorových parlamentních voleb v patové situaci, protože se zatím nepodařilo zformovat nový kabinet. Vede ji prozatímní vláda Maria Montiho. Příští prezident by mohl případně vypsat nové předčasné volby.