Nikoličův poradce Marko Djurić po pondělní schůzce srbského vedení novinářům řekl, že návrhy, které se objevily při posledních dvou kolech jednání v Bruselu, neobsahovaly ani minimum ústupků, které by byly pro Srbsko přijatelné.

"Jestliže Albánci položí na stůl jenom svoji ústavu a zákony a mají v tom podporu Evropské komise a Rady EU, pak nás tam (v Bruselu) nikdo nečeká," řekl Nikolić podle bělehradské rozhlasové a televizní stanice B92.

Poukázal na to, že některá řešení ohledně Kosova mohou vážně ohrozit evropskou integraci Srbska. Současně ale varoval: "Když se rozhodneme vzdát se EU, nikdo nám nezaručí, že nebudeme muset s Albánci dál jednat, nebo že Kosovo zůstane součástí Srbska."

Na otázku, zda bude dohody dosaženo do 16. dubna, kdy má Evropská komise předložit zprávu o pokroku Srbska, odpověděl Djurić, že srbská delegace nedovolí, aby cokoli oslabilo její pozici na jednání. Bělehrad si podle něj nenechá vnutit žádné termíny, hlavní je dosáhnout realizovatelného řešení.

Nikolić také vytýčil hranici, za kterou nepůjde: "Neuznat nezávislost Kosova a v delším časovém horizontu nedovolit, aby se na území srbského společenství (na severu Kosova) objevily nějaké ozbrojené síly.“

Srbové z Kosova se odmítají podřídit Prištině

Za klíčové považuje, aby srbské společenství skutečně dostalo pravomoci, které mu patří podle zákonů upravujících lokální samosprávu.

Upřesnil, že do čtvrtka budou konkretizovány všechny otázky a oblasti, v nichž by podle Bělehradu mělo rozhodovat společenství srbských opštin (okresů) na severu Kosova.

Tamní Srbové se nechtějí smířit s jednostranným odtržením Kosova od Srbska a vytrvale se odmítají podřídit Prištině. Bělehrad se pro ně snaží získat co největší autonomii, o čemž ale druhá strana nechce ani slyšet a požaduje, aby tamní Srbové rozpustili svoje paralelní instituce. Ti však pohrozili, že pokud je Srbsko opustí, vyhlásí vlastní svrchovanost.