Formace, která „není stranou, ale ideovým hnutím ani napravo, ani nalevo“, výrazně zabodovala už loni v místních volbách a podle posledních oficiálních průzkumů, zveřejněných před dvěma týdny, by skončila třetí za největšími stranami – favorizovanou levicovou Demokratickou stranou (PD) a pravicovou partají expremiéra Silvia Berlusconiho Lid svobody (PdL). Neoficiální průzkumy ovšem varují, že by mohla obsadit i druhé místo hned za vítězem.

Srovnávají ho s Mussolinim

Grillo je pro kritiky demagogem a populistou, přirovnávají ho také k někdejšímu fašistickému diktátorovi Benitu Mussolinimu. „Stát už v této zemi neexistuje. Z demokracie udělali byrokracii,“ hřímá 64letý politik, kterého Italové až donedávna znali především jako komika – i když ekologicky uvědomělého. Energický řečník schopný hypnotizovat statisíce lidí, kteří se účastní jeho předvolebních akcí, chce všechny současné politické představitele „poslat domů“ a vyhlásit referendum k odchodu Itálie z eurozóny.

V kampani vsadil na kombinaci starého a nového: na jednu stranu odmítal vystupovat v televizních debatách a soustředil se na tradiční mítinky s voliči město po městě, na druhou však všechny své projevy nechal důsledně přenášet přes videokanál YouTube. Sám je také populárním bloggerem.

Zastává přímou „hyperdemokracii beze stran“, fungující na základě „hlasů občanů“, řada bývalých spolupracovníků jej však viní z despotismu uvnitř vlastního hnutí. „Neotravujte zrovna mě s demokracií. Pokud si někdo myslí, že se chovám antidemokraticky, ať se sbalí a vypadne,“ odpověděl jim komik lapidárně.

Pro mnohé Italy, které Berlusconiho vláda přivedla na okraj ekonomické propasti a kabinet jeho nástupce Maria Montiho poté donutil pořádně si utáhnout opasky, Grillo zůstává neodolatelnou novinkou nespřízněnou se žádnou z tradičních stran.

Klíčový bude Senát

Úspěch M5S nejvíce děsí italskou levici, o hodně více než například návrat Berlusconiho, který podle průzkumů nemá šanci dosáhnout na vítězství (i kvůli Grillovi, jehož budou volit mnozí z bývalých zastánců PdL).

Komik totiž vysává podporu i Montiho středové Občanské volbě (Scelta Civica), s níž šéf PD Pierluigi Bersani plánuje vytvořit vládu. Hlavním problémem bude Senát: zatímco ve Sněmovně PD zřejmě bez problémů získá většinu díky volební prémii, která vítězi bez ohledu na počet procent získaných hlasů zaručuje většinu mandátů, v horní komoře má koalice PD-Scelta Civica jen papírově tenký náskok.

A pokud Monti neuspěje, Bersani, už tak v koalici s výrazně levicovější stranou SEL, by se musel na prosazování legislativy buď domluvit s další radikálně levicovou formací Občanská revoluce, nebo přistoupit na dialog s Berlusconim. Grillo už předem oznámil, že do koalice s žádnou stranou nepůjde: „Máme svůj vlastní program a budeme jazýčkem na vahách ve všem.“

Nejhorší by byl pat

Evropští komentátoři proto výsledky italských voleb očekávají se značnými obavami. Hrozí podle nich, že Itálie opustí reformní kurz a začne zbytek kontinentu znovu ohrožovat svými rostoucími ekonomickými problémy. A ekonomové upozorňují, že nejhorší variantou by byl pat.

Například společnost Aviva Investors odhaduje, že pokud vyhraje koalice Bersani–Monti, hodnota italských akcií by mohla stoupnout až o pět procent, o stejnou hodnotu by ale mohla spadnout, pokud by z voleb vzešel parlament neschopný sestavit nový kabinet.

V případě, že by vyhrál Bersani bez potřeby koalice s Montim, by si cenné papíry zachovaly současnou hodnotu, která by naopak v případě výhry Berlusconiho klesla o dvě procenta.