„Naše výsledky naznačují, že lidské aktivity mohou ovlivnit průběh a načasování zemětřesení,“ uvedli vědci v magazínu Nature Geoscience.

Otřesy v květnu 2011 zdevastovaly oblast asi dva kilometry od města Lorca. Region je sice ve Španělsku 500 let seizmicky nejaktivnějším, nicméně tak ničivé následky po zemětřesení o relativně mírné síle 5,1 stupně Richterovy škály odborníky překvapily.

Gonzalezův tým se rozhodl rozpor prozkoumat. Zjistil, že epicentrum bylo v hloubce pouhých tří kilometrů, takže ničivou vlnu nemělo téměř co tlumit. Navíc to bylo u komplexního tektonického zlomu. Ten byl dlouhodobě nečinný, ale to skončilo s masivním odčerpáním podzemní vody v jeho sousedství. To spustilo řetězovou reakci.

Čerpání vody vedlo k posunu hornin

Výzkumníci nejprve porovnali radarové snímky z doby před zemětřesením a po něm. Srovnávali procesy u zlomu Alhama de Murcía a v oblasti podzemního zásobníku vody Alto Guadalentin, kde za posledních 40 let poklesla hladina vody o nejméně 250 metrů, což mohli pozorovat místní u svých studní. Počítačový model pak nastínil následující scénář: odčerpání podzemní vody vedlo k posunu hornin v podloží, což vyvolalo horizontální tlak u tektonického zlomu.

Vědci upozornili, že s ohledem na tato zjištění by se mělo pamatovat na rizika podzemních vrtů, konkrétně se zmínili o geologickém ukládání oxidu uhličitého z fosilních elektrárenských paliv.