Štrasburský soud k verdiktu dospěl v případu stížnosti Itala usvědčeného z vraždy, jemuž následně úřady upřely právo volit. Muž byl odsouzen v roce 2002 na 30 let vězení za vraždu své ženy a zranění jednoho ze synů o tři roky dříve. Podle italských zákonů nemá právo volit, ani se ve volbách ucházet o zvolení, jelikož mu byl uložen trest delší než tři roky.

Odsouzený ale tvrdil, že mu to zaručuje evropská úmluva o lidských právech. Soud ve Štrasburku mu však za pravdu nedal.

Tribunál shledal, že za menší přestupky zákona a v případě kratších trestů by nemělo být volební právo odjímáno, nicméně v případě zločinů, jako je znásilnění či vražda, to není v rozporu s evropskou listinou o lidských právech.

Soud nicméně upozornil, že v případě dobrého chování a odpykání si tří let z trestu by mohlo být vězni umožněno volit.

Štrasburský soud v minulosti už dvakrát zamítl odebrání volebního práva lidem odsouzeným na kratší dobu. Britská vláda chce takové opatření zavést pro osoby s trestem jeden rok vězení i méně. Evropský soud pro lidská práva jí dal půl roku na to zákon změnit. Jestliže to Londýn neudělá, hrozí mu, že bude muset zaplatit až 200 miliónů eur (pět miliard korun) odškodného 2 500 vězňů, kteří si ve Štrasburku stěžují na odebrání svých práv.