Z možnosti vrácení majetku zabaveného komunistickým režimem jsou totiž vyloučeni bývalí příslušníci maďarských okupačních sil, které působily na území Srbska v létech 1941 až 1945, i jejich dědici. Schválení restitučního zákona bylo přitom paradoxně podmínkou zahájení jednání o vstupu Bělehradu do unie.

Srbský prezident Boris Tadić odmítl nátlak Budapešti a zákon podepsal. Z Budapešti přišla okamžitě podrážděná odpověď. „Maďarsko bude nucené si promyslet, zda Srbsko může dostat statut kandidáta EU. Maďaři ve Vojvodině byli kolektivně označeni za fašisty a degradováni na bezprávné občany druhé třídy. Domníváme se, že země, která kolektivně zbaví někoho práv, nemůže být kandidátem na členství,“ uvedl maďarský vicepremiér Zsolt Semjén.

Státní tajemník maďarského ministerstva zahraničí Zsolt Németh si předvolal srbského velvyslance v Budapešti. „Srbský restituční zákon nesplňuje předpoklady potřebné k tomu, aby Srbsko dostalo statut kandidáta na členství v EU,“ řekl Németh. Podle něho se jedná o diskriminaci všech 350 000 Maďarů žijících v Srbsku. „V období druhé světové války všechny povolali do maďarské armády. To neznamená, že všichni byli váleční zločinci,“ dodal.

Bělehrad odmítá námitku, že zákon porušuje normy EU. Jeho text dal údajně ještě před schválením k posouzení Evropské komisi a žádné připomínky neobdržel.

Srbsku komplikuje vstup i otázka Kosova.

Srbská vláda není ochotna uznat nezávislost Kosova, ani kdyby to byla podmínka pro přijetí Bělehradu do Evropské unie. Kosovští Srbové už třetí měsíc blokují provoz přes oficiální přechody Jarinje a Brnjak na srbsko-kosovských hranicích. Odmítají splnit ultimátum jednotek KFOR v Kosovu. Neodstraní do úterního rána zátarasy blokující přístupy k hraničním přechodům do Srbska. V Kosovské Mitrovici to prohlásil Slaviša Ristić. Už v pondělí ráno začali Srbové, včetně žen a dětí, u svých zátarasů demonstrovat proti tlaku mezinárodních sil.

"Srbové neodstraní své barikády, protože chrání svou zemi a budoucnost svých dětí," řekl Ristić.

Kosovští Srbové chápou svůj boj proti řádnému fungování přechodů, na němž se Bělehrad s Prištinou dohodli, jako součást svého odporu proti osamostatnění Kosova, které srbská strana neuznává. Chtějí nadále volný přístup do Srbska a odmítají kosovskoalbánské síly na přechodech.