„Vlády by měly udělat kroky správným směrem. Měly by se starat o systém eura, který je prezentován jako společný,“ řekl Trichet německému vydání Financial Times.

Podle něj je nezbytná i slovní disciplína. „Vlády potřebují mluvit jedním hlasem o takových komplexních a citlivých tématech, jako je krize,“ řekl Trichet, který nijak nemaloval situaci na růžovo. Nenastínil však, jak by měly vlády zajistit likviditu v případě, že nebudou splácet úvěry a půjčky.

Krize zuří dál, řešení zatím nejsou

Ve čtvrtek se šéfové eurozóny setkají, aby jednali o problémech a hrozbách rostoucí zadluženosti ItálieŠpanělska, na které by se mohla rozšířit řecká krize. Nedávno schválili další půjčku Řecku ve výši 12 miliard, jehož problémy, zdá se, nemají konce.[celá zpráva]

Řecko muselo uplatnit tvrdé škrty. Eurozóna se ale neshodla na detailech nového záchranného programu pro zadlužené Řecko. Připustila pouze možnost prodloužení splatnosti řeckých dluhopisů či možnost jejich nákupu prostřednictvím současného záchranného fondu (EFSF).[celá zpráva]

I Itálie nyní schválila škrty, které mají otevřít cestu k ozdravení státních financí.

Zátěžovými testy, jejichž výsledky v pátek zveřejnil Evropský bankovní úřad (EBA), neprošlo celkem osm bank z 91 testovaných. Je mezi nimi pět španělských, dvě řecké a rakouská Volksbank.  [celá zpráva]

Hlavy zemí eurozóny se už minulý týden shodly, že stabilizační fond by měl být flexibilnější a větší, ale zatím nemají detaily, jak by měl fungovat.

ČR sice není součástí eurozóny, ale analytici se shodují, že propad eura bude mít na ČR silný dopad.