Pracovníci ambasády jí nedoporučují chodit ven, internet nefunguje už čtvrtý den a potíže jsou i s posíláním SMS zpráv. „V ulicích není bezpečno, protože uprchlo mnoho vězňů,“ říká Katarína.

Před několika dny na vlastní oči viděla zničené pobočky zahraničních bank a v ulicích lidi ozbrojené noži. Policisté podle ní z ulic zcela zmizeli nebo chodí raději v civilu.

Katarína již dva roky pátrá po svém synovi Adamovi, kterého unesl vlastní otec. Nechce, aby se matka se svým synem setkala, a ukrývá Adama na neznámém místě.

Soud měl rozhodnout, ale budova shořela

Soud, který měl rozhodnout, v čí péči Adam bude, měl být 29. ledna v Káhiře. Když právník Kataríny v určenou hodinu přišel na místo, soud byl v plamenech. Když chtěl vyřídit něco kolem tohoto případu na policejní stanici, našel ji rovněž v plamenech.

Katarína má obavy o svého syna. Doufá, že otec ho vzal k příbuzným na venkov, dál od neklidné Káhiry. Slovenka se obává, že politická a bezpečnostní situace v Egyptě nepomůže k brzkému vypátrání malého Adama.

Adamovi je pět let. S matkou se neviděl dva roky. Manžel Kataríny unesl Adama 18. listopadu 2008 v den, kdy se celá rodina měla vrátit na Slovensko. „Byl to nejhorší den mého života. Z Egypta neodjedu, dokud nenajdu syna,“ říká odhodlaně Katarína. Když vyhledala manželovu rodinu, vytáhli na ni nůž.